Hlavní obsah

Stovky lidí se přišly na Petřín podívat na výjimečně dlouhé zatmění Měsíce. Kvůli mrakům ho neviděli ani vteřinu

Záznam (ne)pozorování zatmění Měsíce na pražského Petřína. (Video: Aleš Černý, Seznam.cz)

Měsíc se v pátek schoval do stínu Země na dlouhých 103 minut. Lidé na pražském Petřině i mnoha dalších místech republiky ho však ale kvůli zatažené obloze neviděli.

Článek

Slunce, Země a Měsíc se v pátek nacházely v jedné linii. To znamená, že se Měsíc na nějakou dobu „schoval” do úplného stínu Země. Aktuální zatmění přirozeného satelitu naší planety bylo výjimečné v tom, jak je dlouhé.

Trvalo celých 103 minut a delší obdobnou podívanou viditelnou z naší zeměpisné šířky zažijí až příští generace v roce 2123. O minutu kratší než dnešní bude zatmění Měsíce v roce 2029. Vůbec nejbližší další zatmění měsíce nastane příští rok v lednu.

Ačkoli už při východu měl Měsíc na své části stín, úplné zatmění nastalo až ve 21:30. Vrcholu tento jev dosáhl přesně ve 22:22, kdy se bude Měsíc nacházet ve středu stínu planety Země. Úplné zatmění potom skončilo ve 23:13.

V závislosti na aktuálních meteorologických a světelných podmínkách má Měsíc během zatmění načervenalou či naoranžovělou barvu. Ta je způsobena tím, že při konstelaci zatmění vynikne červená složka světla na úkor fialové a modré.

Nic z toho ale neviděly stovky lidí, kteří tvořily večer dlouhé fronty před Štefánikovou hvězdárnou na pražském Petříně. Měsíc neviděli ani z parku, ani pomocí hvězdářských dalekohledů. Schoval se totiž za mraky.

A nevylezl z nich po celých 103 minut, kdy k astronomickému jevu docházelo. Měsíc se v Praze vynořil z mraků až ve chvíli, kdy už ho stín pomalu opouštěl.

I přesto, že vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký na základě meteorologických údajů už v devět hodin návštěvníkům říkal, že Měsíc patrně nezahlédnou, drtivá většina z nich na Petříně zůstala a hvězdárnu navštívila i tak. Zpravidla doufali, že se podmínky přeci jen zlepší.

Krátce po půl jedenácté byla na obloze i z Petřína vidět aspoň Mezinárodní vesmírná stanice. ISS se lidem jevila jako zářící tečka. Na palubě nesla šest astronautů, kteří v ní byli od Země vzdálení zhruba 400 kilometrů.

Sledování Měsíce ve světě

Úkaz mohli vidět lidé po celém světě kromě Severní Ameriky a většiny ostrovů v Tichém oceánu. Ke sledování neobvyklého nebeského úkazu se například sešli lidé u jihoafrického mysu Dobré naděje, na Rudém náměstí v Moskvě i u ikonické budovy opery v Sydney. V Austrálii si řada lidí zaplatila, aby mohla úplné zatmění sledovat v sydneyské hvězdárně.

Podle hinduistů nebeská tělesa Slunce a Měsíc při zatmění vydávají negativní energii, a tak velká řada chrámů v Indii zůstala dnes zavřená.

Další zprávy