Hlavní obsah

Přeživší od Studénky jel na koncert Iron Maiden: Náraz, všechno létalo vzduchem a pak přišlo zvláštní ticho

Ve vlaku na trase Krakov-Praha tehdy cestovalo asi 400 lidí, následky neštěstí nepřežilo osm z nich, dalších 95 utrpělo zranění. Materiální škody se vyšplhaly na 136 milionů, soudy doposud neodhalily viníka neštěstí.Video: Adam Beránek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Je to přesně deset let od železniční tragédie ve Studénce. Osmého srpna tam mezinárodní rychlík narazil do mostní konstrukce. Tragédii nepřežilo osm lidí. Pozůstalí i účastníci nehody se schází při pietním aktu.

Článek

Náraz do mostu v devadesátikilometrové rychlosti, rozmačkané vagóny a nepopsatelné chvíle hrůzy. Česko si ve středu připomnělo deset let od železničního neštěstí ve Studénce. Mezinárodní rychlík Comenius tam osmého srpna 2008 krátce po půl jedenácté dopoledne narazil do zřícené mostní konstrukce.

Ve vlaku na trase Krakov-Praha tehdy cestovalo asi 400 lidí, následky neštěstí nepřežilo osm z nich, dalších 95 utrpělo zranění. Materiální škody se vyšplhaly na 136 milionů, soudy doposud neodhalily viníka neštěstí.

U pietního místa se sešly desítky lidí. Mezi nimi také zdravotní sestra Naděžda Tomčíková, která tehdy vlakem cestovala. Jako jedna z prvních začala pomáhat zraněným. Mnoha cestujícím zachránila život. I po letech má na nehodu živé vzpomínky. „Pro nás je ten časový údaj také překvapivý – deset let. Na druhou stranu ty pocity odpovídají tomu, jako by to bylo nedávno. Všichni to cítíme stejně," říká Tomčíková.

Marek Kloza jel vlakem na pražský koncert kapely Iron Maiden. „Náhodou jsme se dostali z přední části vlaku do zadní, do jídelního vozu. Možná jsme se tím zachránili, ale těžko říct. Když pan strojvedoucí zatáhl za brzdu, tak to mírně škublo, když ale vlak vrazil do mostu, tak všechno lítalo vzduchem. Nevěděli jsme, co se stalo. Bylo takové zvláštní ticho,” vzpomíná cestující.

Manželé Telaříkovi mají dům u železniční trati. V době nehody byli doma. „Bylo to strašné. Dělala jsem doma oběd a najednou obrovská rána. Myslela jsem, že spadlo letadlo. Viděla jsem jen, jak padaly troleje. Manžel byl na zahradě a byl u té nehody první. Já jsem pomáhala paní se dvěma dětmi z vlaku. Byla úplně v šoku. Je to dlouhá doba, ale pořád má trauma a nechce o té nehodě mluvit,” popisuje žena.

Tyto vzpomínky opět vyvstaly účastníkům nehody. U památníku obětem železničního neštěstí lidé od rána zapalovali svíčky.

Viníky neštěstí se ani po deseti letech nepodařilo najít. Novojičínský soud v prosinci loňského roku zprostil viny všech deset obžalovaných. Pracovali ve firmách, které se na opravě mostu podílely. Byli mezi nimi zástupci firem ODS-Dopravní stavby Ostrava, která nový most stavěla, i lidé z firmy Bögl & Krýsl. Ti měli na starost zasunutí mostní konstrukce. Mezi obžalovanými figurovali také správci silnic Moravskoslezského kraje.

Podle soudce se nepodařilo dostatečně prokázat přesnou příčinu zřícení mostu, tak nelze ukázat na jednoznačné viníky.

„Je to všeobecné zklamání. Kdyby všichni dělali to, co měli, tak by most nespadl. Poté, co mi řekli ten výsledek, rozbrečela jsem se. Vzpomněla jsem si na jména těch osmi lidí a na jejich rodiny. Vždyť příčina je známá. Soudy mají určit, kdo je viník,” zlobí se Tomčíková.

Verdikt ani další pozůstalí a přeživší doposud neskousli. „Nejsem spokojený s rozsudkem, nečekal jsem, že všechny osvobodí,” řekl dřív pro Seznam Zprávy účastník nehody Richard Salamon.

Reklama

Doporučované