Hlavní obsah

Paul Ryan se sešel s ústavními činiteli, prezidenta vynechal. Nebo Zeman jeho…

Paul Ryan v Praze.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Předsedu americké Sněmovny reprezentantů Paula Ryana čekal hlavní den jeho návštěvy České republiky. Podle hierarchie třetí muž Spojených států promluvil na půdě obou komor českého Parlamentu. Zdůraznil nejen současné spojenectví obou zemí, ale také zásadní podíl Spojených států na vzniku samostatného Československa. Stínem Ryanovy návštěvy je fakt, že se 48letý americký politik nesejde s Milošem Zemanem. Vysvětlení přitom není jednoznačné.

Článek

Nejpravděpodobnější se jeví varianta, že schůzku s Paulem Ryanem odmítl český prezident.

Miloš Zeman se možná cítí uražen tím, že se mu během funkčního období Donalda Trumpa zatím nepodařilo dostat do Bílého domu a že mu americký prezident ani neposlal gratulaci k jeho znovuzvolení. Podle slov prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka chce český prezident „ponechat výsadu prvního kontaktu se zahraničím Slovensku”.

Nedá se ovšem ani vyloučit to, že o schůzku nestála americká strana, která si je vědoma Zemanových otevřeně proruských postojů a řady kontroverzních výroků české hlavy státu.

Projev Paula Ryana (v angličtině si ho pusťte ve videu výše)

Děkuji, dobré odpoledne vám všem.

Pane předsedo Sněmovny, pane Vondráčku, pane předsedo vlády, pane Babiši, vážení ministři, vážení členové této komory, je báječné být zde v Praze v tomto inspirujícím městě sta věží. Opravdu vám chci poděkovat za svolání tohoto mimořádného zasedání.

Právě jsem měl oběd s vaším předsedou Sněmovny, takže bych vám rád vyjádřil svoje poděkování. A také kondolence, protože být předsedou Sněmovny, to je opravdu těžká práce. Ale stojí za to kvůli demokracii, kterou máme. Vím, že to je opravdu vzácné privilegium pro zahraničního představitele, aby mohl promluvit k tomuto shromáždění. Zatímco jsem hluboce poctěn, tak to vidím také jako vzdání úcty silnému přátelství mezi našimi zeměmi, které sdílí jedinečný a trvalý svazek v historii. Toto je mimořádný moment v tomto příběhu. Sto let po tom, co prezident Woodrow Wilson spolupracoval s vaším prvním prezidentem Tomášem Masarykem při vzniku samostatné Československé republiky. Stejně jako naše Deklarace z roku 1776 mluvila o snaze o dosažení štěstí, deklarace prezidenta Masaryka, která byla sepsána ve Washingtonu, vyzývá český lid, aby začal neustálé úsilí o pokrok.

Bývaly doby, kdy by si pouze málokdo uměl představit shromáždění, jako je toto. V polovině 70. let kancléř západního Německa předpovídal, že západní Evropě zbývá nějakých 20 nebo 30 let demokracie. Ale dnes americké a české vojenské jednotky bojují bok po boku, aby udržely mír ve světě. Americké a české podniky navzájem investují do svých zaměstnanců a ekonomik. Bezpočet studentů, umělců a podnikatelů cestuje tam a zpět každý rok. Mluvil jsem se studenty na Karlově univerzitě, kde také probíhá velká výměna. A v dnešní době americký předseda sněmovny stojí zde před vámi, předseda Sněmovny reprezentantů mluví před zvolenými zástupci svobodného a prosperujícího národa.

Ano, tady bych rád zdůraznil, že svoboda vzkvétá, ale neměli bychom to brát jako samozřejmost. Naše svazky jsou ještě hlubší, než byly v minulém století. O České republice se často mluví jako o srdci Evropy. Podobně já pocházím z Janesville z Wisconsinu, což je malé dělnické městečko v srdci Ameriky. Vychováváme naše děti v podstatě ve stejné části ulice, kde jsem vyrůstal. Můj pradědeček James Ryan přijel až z dalekého Irska, bylo to někdy v roce 1850. K dnešnímu dni ve Wisconsinu žije nějakých 60 bratranců a sestřenic Ryanů a všichni žijí na jednom čtverečním kilometru. Wisconsin je stát, který byl cílem mnoha evropských migrantů v polovině 19. století. De facto většina prvních českých osadníků v Americe přišla do našeho státu. Mnozí začali jako farmáři, a potom si dále otevřeli své vlastní obchody a podnikání. Racin, což je městečko, které mám tu čest zastupovat, tomu se říkalo Český betlém. Dokonce první noviny, které byly vydávány ve Spojených státech, byly české. I první starosta městečka Racin byl Čech.

Tato snaha něčeho dosáhnout, snaha neustrnout, snaha o maximální využití těch talentů od boha, to je vlastně podstatou toho, co nazývám americkou myšlenkou. Je to právě tento názor, že podmínky, ve kterých jsme se narodili, nemusejí nutně určovat výsledek vašeho života. Jsou to ty krásné nadčasové principy, svoboda, volné podnikání, sebeurčení, konsenzus při vládnutí - ty všechny nám dávají schopnost vytyčit naši vlastní životní cestu. Vláda nebo správa věcí je nejlepší, když aplikujeme tyto základní zásady vůči všem problémům dnešního života. Tato americká myšlenka je živoucí silou, která mě poháněla i při mých studiích. Když jsem se poprvé hlásil do úřadu, bylo mi 27 a upřímně řečeno, hodně lidí muselo sebrat odvahu, aby zaměstnali někoho tak mladého, takže jsem musel najít někoho, kdo by mi pomohl. A ta osoba je zde dnes s námi, je to náš velvyslanec Stephen King, máme to štěstí, že je velvyslancem zde v České republice. Bylo to v roce 1998 a Stephen přišel jako doslova ikona. A já jsem věděl, že potřebuji někoho, kdo by mi pomohl a dal mi věrohodnost, a Stephen přijel, souhlasil s tím, že bude předseda mé kampaně a to mi dalo obrovskou důvěryhodnost. A určitě také víte, že je dodnes mým celoživotním přítelem. Tento člověk je opravdovým vlastencem a je skutečná třída. Je pro nás opravdovým požehnáním, že ho můžeme mít jako velvyslance Ameriky v České republice. Děkuji vám, pane velvyslanče.

Zrovna včera nad naší ambasádou jsme my a velvyslanec kráčeli nahoru ke glorietu a ten pohled odtamtud je skutečně nádherný. Tam jsem předal velvyslanci naši americkou vlajku, která ještě nedávno vlála nad Kapitolem, aby připomínala toto stoleté výročí. Můžete si vzpomenout, že v pochmurnějších dobách, když ještě železná opona dělila váš kontinent, tak tyto hvězdy a pruhy stále vlály nad glorietem, bylo to jako výraz naší nekončící podpory českému národu a našemu toužebnému přání, že jednoho dne se vrátí naše hluboce sdílené hodnoty. Ale tato republika se pouze nevrátila z komunismu, ale s velkou silou se vrátila, také do velké míry díky vizím Václava Havla. Každý den před tím, než vycházím po schodech ve své kanceláři v Kapitolu, tak procházím kolem busty Václava Havla. Byla vysochána českým umělcem, který byl potom donucen odejít do exilu během vlády komunistů. A Havlova busta je v té vstupní hale naproti bustě Winstona Churchilla. Často si říkám, když jdu kolem, o čem si ti dva asi povídají? Stojí v prostoru, kterému říkáme Foyer svobody a je to v podstatě jako projev úcty všem těm, kteří bojovali a obětovali své životy za naše vůdčí principy.

V podstatě by to mohl vymyslet jenom dramatik Václav Havel, dramatik jeho kalibru, protože vlastně Havel mluvil ke Kongresu Spojených států v roce 1990, pouhých pár měsíců poté, co byl propuštěn z vězení. A prohlásil následující: Naše svoboda, naše nezávislost a naše nově zvolená demokracie, všechny byly těžce vykoupeny a nesmíme se jich zříci.

U této příležitosti by bylo moudré si připomenout slova Václava Havla a jeho odhodlání, když říkal, že se nesmíme zříci svobody. Jistě věděl, že existují síly, které se budou snažit uchvátit zpět a zatáhnout nás zpět. Věděl, že jsou síly, které se budou snažit přetvořit svět ke svému autoritativnímu obrazu.

Paul Ryan pobývá v České republice na polosoukromé návštěvě v napjaté době, kdy se jak Spojené státy, tak Česko rozhodly vyjádřit solidaritu s britskými spojenci. Během svého projevu na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny zdůraznil, že je třeba bojovat za čerstvě nabytou svobodu, která není samozřejmostí. Za hrozbu přitom v tomto směru označil šéf Sněmovny reprezentantů výslovně Rusko. Ryan se v Praze živě zajímal také o osud ruského hackera Jevgenije Nikulina, o jehož vydání usiluje jak Washington, tak Moskva.

V návaznosti na útok bojovou látkou v anglickém Salisbury, za kterým s největší pravděpodobností stojí Rusko, se obě země rozhodly vyhostit diplomaty Ruské federace. Ryan na Twitteru uvedl, že „je třeba pokračovat v mezinárodním úsilí o izolaci Ruska, aby pochopilo, že se jeho chování nebude tolerovat”.

Republikán Ryan do Prahy na počest lidu ČR přivezl americkou vlajku, která vlála nad washingtonským Kapitolem.

Předseda Sněmovny reprezentantů ji předal americkému velvyslanci Stephenu Kingovi coby viditelnou připomínku 100 let vzájemných vztahů mezi Spojenými státy a Českem, respektive Československem. Paul Ryan dnes promluvil na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Na půdě Senátu pak přednesl projev v rámci konference „Role USA v evropské bezpečnostní architektuře - 100 let poté”.

Paul Ryan ve Sněmovně (záznam projevu v angličtině).Video: PSP ČR, Seznam Zprávy

Reklama

Doporučované