Hlavní obsah

Svět si připomněl oběti romského holokaustu, nechyběla ani Praha

Pietní akt k památce obětí romského holokaustuVideo: Josef Mačí, Lukáš Marek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich 583.

Článek

Hlavní město vzpomínalo na oběti romského holokaustu. Na Náměstí míru pořádalo sdružení Ara Art komponovaný pietní program se scénickým vyprávěním příběhu jedné z pamětnic a cimbálovou muzikou.

Zastupitelka Prahy 2 Lydie Bartošová dorazila přečíst jména obětí romského holokaustu, svou účast avizovala také poslankyně Markéta Adamová.

Eurokomisařka Věra Jourová navštívila památník v Osvětimi, kde se konal hlavní pietní akt Památného dne romského holokaustu, kterého se zúčastnili také zástupci českých Romů a pozůstalých romského holokaustu.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další zástupci vedení města ráno vyvěsili na budovu Nové radnice k jejich uctění romskou vlajku. Praha 7 romskou vlajku umístila na Vodárenskou věž na Letné. Vlajka vlaje také na radnici Prahy 1 a v Horních Počernicích, městská část Praha 8 vyvěsila vlajku na Libeňském zámku.

„Tento den je důležitý si připomínat, abychom věděli, kam může vést nenávist k určité skupině obyvatel. Takové věci by se už nikdy opakovat neměly," řekl pražský primátor.

Pražský zastupitel a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) inicioval vyvěšení vlajky také ve své městské části. Nová budova radnice se rekonstruuje, romská vlajka proto vlaje z Vodárenské věže. „Je mnoho politiků, kteří vzbuzují nenávist jedné skupiny lidí vůči druhé, a právě připomínání, jak to končí, je také bojem proti těmto lidem," řekl Čižinský.

Tragická pouť části osvětimských Romů se završila v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy zde bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti. Památný den romského holokaustu proto připadá právě na 2. srpen. Byla to druhá největší hromadná poprava československých občanů za války po usmrcení 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944.

Nacisté za druhé světové války vyvraždili asi 500 000 Romů a Sintů. Na 20 000 Romů, včetně těch z Protektorátu Čechy a Morava, prošlo vyhlazovacím táborem Osvětim-Březinka.

Reklama

Související témata:

Doporučované