Případ firmy zlikvidované po zásahu finančního úřadu. Fakta a dokumenty v kauze Kovárník

PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZUJEME - Příběh firmy KM Plus, kterou během pár hodin zlikvidovaly zajišťovací příkazy Finanční správy a zničily tak celou rodinu majitele Michala Kovárníka, provázejí od samotného začátku pochybnosti.

Reportéři Zvláštního vyšetřování Sabina Slonková a Jiří Kubík dokonce při nahlížení do spisu na finančním úřadu odhalili podezření z manipulací s dokumentací a také zjistili, že neexistuje základní dokument, který případ odstartoval: tedy na základě čeho vzniklo podezření, že firma KM Plus podvádí na daních, případné pohledávky státu budou nedobytné a je potřeba je zajistit.

Níže si můžete pustit bonusový materiál ke Zvláštnímu vyšetřování: Jak to vypadalo během nahlížení do spisu:

Přesto firma KM Plus prohrála soudy o to, zda byla Finanční správa oprávněna zajišťovací příkazy vydat.

Soudy přitom nerozhodovaly o podstatě věci – zda jsou podezření Finanční správy oprávněná – tedy, že společnost KM Plus podváděla.

Soudy řešily to, zda Finanční správa dostatečně doložila dva hlavní body důležité pro vydání zajišťovacích příkazů. Ty znějí:

1. Existuje odůvodněné podezření, že firmě bude v budoucnu vyměřena dodatečná daň?

2. Hrozí, že by se stát nemusel své případné pohledávky domoct?

Níže si můžete sami prostudovat rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl kasační stížnost proti zajišťovacím příkazům:

Na čem přesně Finanční správa svá podezření postavila? A jak je doložila?

Příběh se začal odvíjet v květnu 2014, kdy majitel Michal Kovárník získal dotaci od Ministerstva průmyslu a obchodu na rozvoj firmy. Společnost KM Plus, jež do té doby vyráběla chemikálie, díky ní chtěla rozšířit produkci o výrobu lahví na tyto látky. Nakoupila tedy stroje, které byly zčásti uhrazeny právě z šestnáctimilionové dotace.

A Finanční správa dva roky poté přišla s tvrzením, že firma KM Plus byla součástí sofistikovaného daňového podvodu, kde hlavní roli hrálo přeprodávání výše zmiňovaných výrobních linek.

Z čeho vychází podezření Finanční správy vůči firmě KM Plus?

Finanční správa tvrdí, že se cena výrobních linek čtyřnásobně zvýšila, aby mohla firma KM Plus podvodně uplatňovat daňové zvýhodnění. Vychází přitom z toho, že podle kupních smluv byla na začátku cena 10 milionů a Kovárníkova firma na konci zaplatila milionů čtyřicet.

„Na základě získaných konkrétních důkazů došlo v řetězci k přeprodeji výrobního zařízení, aniž by k němu prostřednictvím těchto subjektů přibyla nějaká hodnota. Během těchto přeprodejů ovšem došlo k výraznému a neopodstatněnému navýšení ceny s cílem získat vyšší dotaci a daňové výhody na dani z přidané hodnoty,“ stojí v závěrech Finanční správy.

Z jakých konkrétních dokumentů Finanční správa vychází při svém tvrzení, že během cesty nepřibyla žádná hodnota, to úředníci neuvedli. Pouze tvrdí, že mají důkazy.

Závěr Finanční správy opomíjí fakt, že během přeprodeje linek se cena navýšila mimo jiné proto, že firma KM PLUS trvala na tříleté záruce na stroje. A vzhledem k tomu, že pracovala se žíravinami, nikdo takovou záruku nechtěl dát.

Firma Stavby Kapitán s tím nakonec souhlasila, ale výměnou za navýšení ceny, která měla pokrýt výměny zničených dílů. Cenu navýšila také přestavba areálu firmy KM Plus v Chrasti u Chrudimi, kde se zaváděla mimo jiné nová elektroinstalace, zpevňovaly se podlahy v areálu, budovaly se další bezpečnostní opatření.

„Správce daně spekuluje o stavebním řízení bez znalosti věci,“ uvádí se ve stanovisku firmy KM Plus. „Nerozhoduje nákladovost stavebních úprav, ale jejich charakter. Navrhujeme, aby správce daně oslovil znalce z oboru stavebnictví, který by posoudil nutnost a rozsah díla. Správce daně navíc absolutně ignoruje několikrát jemu zdůrazňovanou skutečnost, že podmínka v zadávacím řízení byla záruční doba 3 let. Tato podmínka jednoznačně zvyšuje cenu díla, o čemž se správce daně může, ve vyjádření zástupce Anopacku pro insolvenčního správce, přesvědčit.“

Daňový poradce firmy KM Plus Jaroslav Řezka uvádí, že podezření finančního úřadu o tom, že cena výrobních linek byla uměle navyšována, je možné jednoduše vyvrátit: „Dokladem jsou fakturované částky dodavatelů a subdodavatelů. To, že si správce daně z toho bere jen část faktur a ignoruje další skutečnosti ovlivňující cenu díla, bude muset objasnit buď posudek znalců, nebo nějaké následné řízení. Zatím se tím nikdo nezabýval a KM Plus nedostalo možnost se k tomu jakkoliv vyjádřit a dokazovat.“

Vše chtěla firma KM Plus doložit znaleckým posudkem. Finanční správa ale vypracování posudku zamítla. „Správce daně došel oprávněně k názoru, že posoudit tyto zjištěné skutečnosti není věcí odborného znalce příslušných technologií či výrobců plnicích linek,“ argumentuje Finanční správa v dokumentech pro soud.

Kolik výrobních linek firma nakoupila?

Pro celý případ je rovněž zásadní informace, kolik strojů firma KM Plus nakoupila za dotační peníze. Podle dotační dokumentace měly být tři: dvě plnicí linky a jedna takzvaná vyfukovací.

Finanční správa tvrdí, že firma koupila jen dvě linky a za tu třetí vydává starou linku, kterou měla už dříve. A tím podváděla.

KM Plus se hájí tím, že to není pravda, neboť ona stará linka je dávno prodaná na Slovensku. Doložila to kromě kupní smlouvy i adresou firmy, kam byla linka převezena. Finanční správa ji údajně nedokázala najít. Přitom insolvenční správce, který firmu KM Plus nyní řídí, linku našel.

„Dobrý deň, naša spoločnosť kúpila plnič tekutín a zatváračku fliaš. V prílohe sú fotky. S pozdravom,“ napsal 20. února 2017 na dožádání insolvenčního správce Grzegorz Kuśnierz ze slovenské firmy Slovpol Exim.

Šlo o podvodný řetězec firem?

Finanční správa tvrdí, že se všechny firmy zapojené do transakce s výrobními linkami dohodly. A rovnou nechaly stroje přivézt do areálu firmy KM Plus, aniž na nich proběhly nějaké úpravy.

„Správcem daně bylo zjištěno, že celá předmětná obchodní transakce proběhla za úzké součinnosti ekonomických subjektů zapojených do tohoto obchodního řetězce s tím, že dodání jednoho kusu plnicí linky od obchodní společnosti Anopack, s. r. o. proběhlo přímo do prostor stěžovatele bez jakékoliv aktivní účasti dalších zapojených článků řetězce. Obdobně proběhlo i dodání vyfukovacího stroje od obchodní společnosti GDK, spol. s. r. o. Předmětné technologie tak byly dodány do prostor stěžovatele bez jakéhokoliv zásahu dalších obchodních společností začleněných do tohoto řetězce, nicméně formální dokladový pohyb proběhl průběžně přes všechny články tohoto řetězce s tím, že došlo k průběžnému navyšování ceny těchto zařízení,“ tvrdí Finanční správa.

„Na základě těchto zjištění dospěl správce daně k závěru, že všechny články tohoto řetězce musely na výše uvedené obchodní transakci aktivně spolupracovat, a tedy že věděly či minimálně vědět mohly o výše uvedených skutečnostech v souvislosti s dodávkou zařízení, aby bylo dosaženo cíle a zboží doručeno a funkčně nainstalováno konečnému spotřebiteli – stěžovateli, který jako poslední článek vyzískal zmiňovanou nejvyšší daňovou výhodu.“

Finanční správa ale nezohlednila, že firma KM Plus si nechala stroje přivézt přímo k sobě do firmy proto, že právě tam probíhaly ony úpravy a další související práce, včetně úpravy budov, elektrorozvodů a bezpečnostních jištění. To vše bylo součástí ceny, kterou platila firma KM Plus dodavateli – Stavbám Kapitán.

Finanční správa navíc minimálně v jednom případě nemluví pravdu, když říká, že se firmy navzájem znaly.

„Správcem daně bylo zjištěno, že jediný jednatel a společník stěžovatele se s jednateli obchodních korporací Avodružstvo, družstvo a Stavby Kapitán, s. r. o. osobně znali, s obchodní společností Stavby Kapitán, s. r. o. navíc stěžovatel již dříve uskutečnil rozsáhlou rekonstrukci své provozovny.“

Majitel KM Plus Kovárník ale nikoho z Avodružstva do té doby neznal. Kovárník to výslovně potvrdil reportérům Seznam Zpráv, stejně se vyjádřili pro úřady i zástupci Avodružstva.

Proč si Finanční správa myslela, že firma KM Plus případně doměřenou daň nebude mít z čeho zaplatit?

Hlavní námitka zní, že firma nebyla v takové kondici, aby měla Finanční správa jistotu, že zaplatí. Kromě toho rozprodávala auta.

Firma naopak argumentovala, že není třeba vydávat zajišťovací příkaz, když má hned několik nemovitostí, z jejichž prodeje může případný dluh zaplatit. To ale Finanční správa nebrala v potaz s odkazem na zástavní právo, které na nemovitostech měla banka.

„Finanční správa nerozporuje, že vlastnictví nemovitých věcí je pozitivní skutečností, jež by sama o sobě mohla rozptýlit obavu správce daně o nedobytnost dosud nestanovené daně, v daném případě ovšem bylo zjištěno, že na předmětných nemovitých věcech vázne zástavní právo,“ argumentuje Finanční správa v dokumentech pro soud.

Finanční správa přitom nezjišťovala, jak velké je zástavní právo, a nenechala si udělat odhad ceny nemovitostí. Banka nakonec do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku devět milionů.

Auta skutečně firma prodávala, ale podle dokumentace, kterou reportéři prostudovali, předtím zase jiná auta nakoupila. Šlo tedy o obměnu vozového parku, nikoli vyvádění peněz z firmy.

„Nejprve byla nová auta nakoupena, pak byla stará auta prodána. Ke snižování hodnoty majetku tak nemohlo vůbec dojít, protože majetek ve formě aut byl změněn na majetek ve formě peněz,“ říká daňový poradce firmy KM Plus Jaroslav Řezka.

Z čeho pramení pochyby o postupu finančních úředníků?

První pochybnost je už z roku 2015. Finanční úřad z Chrudimi totiž kvůli výše popsaným podezřením podnikl přímo v areálu firmy KM Plus místní šetření. Výsledek? Našel všechny stroje, a nezahájil tedy s firmou KM Plus žádné řízení.

Pracoviště ve Žďáru nad Sázavou s výsledkem kontroly nebylo spokojeno, a proto se do případu vložilo samo. Ačkoli takový postup tehdy neměl oporu v zákoně, na což si také firma KM Plus stěžovala.

Měsíc po ukončení negativní kontroly chrudimských úředníků byly vystaveny zajišťovací příkazy. Firma KM Plus neměla šanci se bránit, jediný kontrolní protokol, který do té doby měla v ruce, byl ten negativní chrudimský. Do pár hodin byla firma popravena.

Reportéři následně odhalili přímo při nahlížení do spisu, že v něm jsou založeny dokumenty, které tam při předchozím nahlížení daňového poradce KM Plus nebyly. Nesly přitom data z doby před tímto předchozím nahlížení. Podezření z manipulace daňová správa nedokázala na místě vysvětlit.

Díly Zvláštního vyšetřování věnované příběhu Michaela Kovárníka:

Dokumentace Finanční správy neobsahuje klíčový dokument, kterým to všechno začalo. Dokument, v němž je sepsáno, z čeho vychází podezření, že firma KM Plus podváděla na daních. Finanční správa argumentuje, že takový dokument pracovníci finančního úřadu vůbec nemuseli sepisovat, že stačilo, když si o svých zjištěních řekli.

„Firma má právo vědět, na základě čeho byl vydaný zajišťovací příkaz, aby se mohla bránit,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Jiří Žežulka, bývalý šéf Finanční správy, který byl v šoku z toho, jak úředníci v případu KM Plus postupovali. Zarazilo ho právě to, že úřad nebyl schopen předložit dokument, z kterého podezření vychází.

Šestadvacetiminutový rozhovor s bývalým šéfem Finanční správy Žežulkou si můžete pustit na odkazu níže:

Další pochybnost vzbuzuje nahrávka rozhovoru mezi majitelem KM Plus Kovárníkem a manažerem jedné z konkurenčních firem Marianem Mudrákem. Z nahrávky vyplynulo, že Mudrák o chystané akci finančního úřadu proti KM Plus věděl. „To víte, republika je malá,“ řekl Mudrák na nahrávce na Kovárníkovu otázku, jak se o zásahu předem dozvěděl.

V Mudrákově firmě působí i jeho otec Vlastislav a bratr stejného jména. Bratr dlouhé roky pracoval pro holding Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu Andreje Babiše. S holdingem spolupracovala i celé rodinná firma.

Tato odhalení jsme v pořadu Zvláštní vyšetřování přinesli již před časem; připomenout si je můžete na odkazu níže:

Finanční úřad v Pardubicích podal žalobu i k insolvenčnímu soudu, a to jednak proti firmě KM Plus a zároveň proti insolvenčnímu správci. A to právě proto, že po vyhlášení insolvence přestal být reprezentantem firmy Michal Kovárník, ale stal se jím soudem jmenovaný správce. A ten pohledávky finančního úřadu rovněž neuznal.

Žaloba obsahuje stejné argumenty, jaké finanční úřad uvedl v dosavadních sporech o zajišťovací příkazy, o kterých jsme zevrubně informovali. Soud proti KM Plus a insolvenčnímu správci, který teprve začne, je naprosto klíčový, protože právě ten rozhodne, zda KM Plus skutečně něco dluží státu na daních.