Hlavní obsah

Případ Hnilička: Jágra s Nedvědem sehnat umí. A co řídit agenturu?

Luděk Mádl
novinář
Foto: Profimedia.cz

Vystrčit před sebe dvojici Jágr-Nedvěd jistě na nějaký čas pomůže. Ale ani tihle dva velikáni za Milana Hniličku dotační programy neuřídí.

Reklama

Hesel, hvězd a plakátů už Milan Hnilička ukázal spoustu. Blíží se ovšem čas, kdy Národní sportovní agentura bude muset vykázat i nějakou práci. Zatím ji za ni, a to vás možná překvapí, odvádí Státní fond životního prostředí.

Článek

Zřídí se Národní sportovní agentura, sport bude mít, prakticky na vládní úrovni, svého vlastního zastánce, a nebude už tedy popelkou na Ministerstvu školství.

Fajn.

Peníze pro sport budou garantované a porostou. Když Andrej Babiš začínal na Ministerstvu financí, byly pro sport k dispozici všehovšudy tři miliardy. V roce 2021 už by to mělo být přes deset!

Super.

Všechno bude transparentní.

No, jak jinak.

Všechno bude mít na povel Milan Hnilička, hokejový mistr světa a olympijský vítěz, který má ke sportovcům blízko a chápe jejich potřeby.

No, to je jistě pravda. Teď ještě aby také byl schopen řídit vládní agenturu a s těmi miliardami, co dostane do ruky, dokázal zacházet.

V několika základních bodech jsme se pokusili nastínit pomyslný dialog mezi vládní politikou směrem ke sportu a střízlivými úvahami představitelů sportovního prostředí. Ano, ty pochybnosti slyšíte zatím jen šeptem v temných kuloárech, protože navenek se přece všechno musí tvářit, že je to zcela úžasné, super a nic lepšího tu nikdy nebylo.

Za tím účelem se pořádají i opulentní mediální akce, na kterých jsou před kamery a diktafony vystrčeni Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr. To, aby svým hvězdným leskem ozářili i image Hniličkovy agentury.

Bez nadsázky klobouk dolů, nikoho hvězdnějšího než tyhle dva už asi ani sehnat nejde. A bezpochyby není na škodu, ba naopak, když se Jágr s Nedvědem coby členové Národní rady pro sport rozvyprávějí o tom, jak je potřeba investovat do infrastruktury. A do mládeže. A do mládežnických trenérů. A tak.

Ale ani „Zlatý míč“, ani vítěz Hart Trophy bezpochyby za Hniličkovu agenturu administrativně neuřídí dotační programy pro rok 2021. A právě z toho jde zatím trochu strach.

Abychom si to lépe vyjasnili: Dotační programy pro sport na rok 2020 vypořádává ještě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jak známo, právě tam se v roce 2017 zrodila i dotační aféra, kvůli níž jsou dnes obžalovaní krom jiných i sportovní bossové Miroslav Pelta, Miroslav Jansta či tehdejší ministerská náměstkyně Simona Kratochvílová.

Od té doby ale pod ministry Stanislavem Štěchem či Robertem Plagou sportovní odbor, ve kterém nyní pracují zhruba dvě desítky osob, fungoval víceméně bez problémů. Tedy s výjimkou byrokratického zádrhelu, kvůli kterému loni 337 žadatelů nemohlo čerpat dotaci z programu Můj klub.

Premiér Andrej Babiš na tom postavil svou plamennou ofenzivu vůči ministru Plagovi, kterého zrovna nemiluje. A hlásal, že u Milana Hniličky bude všechno lepší a odbyrokratizované. To zní hezky. Navíc premiér v době těžkých ztrát způsobených pandemií a opatřeními, jež si vynutila, vyslyšel i Hniličkovo volání a přihrál mu miliardu na záchranný program COVID-Sport.

Tomu se samozřejmě nedá než zatleskat.

Nicméně zhruba tady zatím potlesk končí. Jak už Seznam Zprávy upozornily (zde), program COVID-Sport chce po žadatelích stejný problematický formulář, kvůli němuž loni drhly žádosti o dotace z programu Můj klub na Ministerstvu školství.

A to není všechno. Podmínky programu COVID-Sport jsou podle hlasů ze sportovního prostředí nastaveny tak, že bude hodně těžké, aby se schválené žádosti ve svém objemu vůbec přiblížily slíbené miliardě.

Kromě toho přinesl web neovlivni.cz zprávu, jak se střední management Národní sportovní agentury rozpadá. V krátké době odešla ředitelka personálního odboru, šéf IT, vedoucí oddělení koncepce a metodiky, právník a další.

Důvod? Zlé jazyky tvrdí, že v agentuře podle všeho levá ruka neví, co dělá pravá. Projekty, že se točí v kruhu, místo aby se posouvaly k realizaci. Úředníci vyškolení k preciznímu dodržování norem prý podléhají pocitu, že by vedení rádo vidělo, kdyby v některých směrech raději tak precizní nebyli. Nebo že někdo hází klacky pod nohy implementaci rejstříku sportovců do dotačního procesu. A tak různě a tak podobně.

A právě těmto zlolajným pomluvám se Milan Hnilička rozhodl srdnatě čelit, když na čtvrteční tiskovce, zaštítěné účastí Nedvěda a Jágra, pronesl: „Dnes tu vyvrátíme spekulace, že by se snad Národní sportovní agentura měla rozpadat či personálně strádat.“ A vysypal ze sebe čísla o programu COVID-Sport uvedená v infoboxu.

Dotační program COVID-Sport

Dosavadní počet uzavřených podaných žádostí: 286

Suma požadovaných částek v podaných žádostech: 39 128 461 Kč

Počet rozpracovaných žádostí: 397

Suma požadovaných částek v rozpracovaných žádostech: 22 208 110 Kč

Že jde o potvrzení životaschopnosti agentury, se sice hezky poslouchá a pěkně to zní, leč… Autorovi těchto řádek asi Milan Hnilička bude muset odpustit jeho nedůvtipnost, protože se tímto dobrovolně přiznává, že jaksi nepochopil, čím zrovna tato čísla mají onu životaschopnost potvrzovat.

Za prvé se dozvídáme, že si žadatelé, kteří se mohou o peníze z programu hlásit od 15. června, nárokovali zatím zhruba 60 milionů korun. Což má tedy k miliardě opravdu ještě hodně daleko.

Za druhé: Je opravdu bizarní deklarovat zrovna na tomto tématu životaschopnost Národní sportovní agentury, když celý dotační program COVID-Sport administruje svými kapacitami ve skutečnosti Státní fond životního prostředí.

Proč? Právě proto, že Národní sportovní agentura není schopna tento program uřídit. Že prý na to stále nemá dostatek lidí. Ke konci roku už jich má mít šest desítek, teď je zhruba na polovině.

„Na každé vypsané místo se nám hlásí šest až osm žadatelů,“ pochlubil se Milan Hnilička na tiskové konferenci.

Ale nedodal, že agenturou poptávaná místa jsou nyní jen čtyři. Další mohou podle předpisů přibývat jen postupně, v plném stavu má být agentura až na silvestra.

Při vší úctě: Těch nedořečeností a rozdílů mezi mediálně deklarovanými sděleními na straně jedné a realitou na straně druhé už začíná být víc než dost.

Jasně, v zásadě pořád o nic nejde. Ať se Milan Hnilička před kamerami natřásá, s kým chce, a slibuje, co ho napadne. Ale čas, kdy jeho agentura bude muset vypsat a pak řídit a hlídat regulérní dotační programy pro český sport, se nezadržitelně blíží.

Asi jako když se Mats Sundin řítí při samostatném nájezdu k bráně s pukem na čepeli hokejky.

Ten by Milan Hnilička možná lapil, možná ne. Uvidíme, jak mu to půjde s dotačními programy. Ano, bude to dělat poprvé a na to, jak známo, bere Andrej Babiš ohled. Známe jeho historku o chuděrce paní účetní, co jeho majetkové přiznání sepisovala prvně, tak se jí tam něco nepovedlo a nesedělo to pak s Babišovou investicí do státních dluhopisů. No bože, to se stane, že ano.

Ale pokud by snad Hniličkovy dotační programy měly drhnout ještě víc než ty Plagovy, mohl by se olympijský vítěz za pár týdnů snadno dočíst v Lidových novinách, že už ho vedení Národní sportovní agentury vlastně nebaví a chce se věnovat něčemu jinému.

Že umí chytat puky, odříkat do mikrofonů pár naučených vět a sehnat do poradního orgánu a před kamery Pavla Nedvěda a Jaromíra Jágra, už víme. Teď musí Hnilička ukázat, že umí řídit agenturu, mít k tomu po ruce ty správné lidi a rozdělit do sportu bezproblémově slibované miliardy.

Tak s chutí do toho, všichni jsou zvědavi, jak druhdy excelentní brankář tyhle pomyslné nájezdy ustojí. Kdyby to dopadlo jako na MS v Hannoveru v roce 2001, nikdo neřekne ani „puk“. Ale pochybností je zatím víc než dost.

Reklama

Doporučované