Hlavní obsah

Problém pro dlužníky u VZP, pojišťovna jim nechce odpustit penále

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Je penále součástí původního dluhu, nebo až takzvaného příslušenství, tedy dalších nákladů, které se na dluh nabalí? Otázka, která může zastavit takzvané Milostivé léto. (ilustrační snímek)

Reklama

aktualizováno •

Největší zdravotní pojišťovna vymáhá v exekucích dluh u 230 tisíc klientů. Někteří z nich doufali, že jim pomůže oddlužovací akce Milostivé léto. Podle VZP ale není zákon dostatečně jasný, a penále se proto automaticky nepromíjí.

Článek

Dlouze připravovaný vstřícný krok a šance na nový začátek pro dlužníky, kteří mají exekuci kvůli dluhu u veřejných institucí, drhne na zdánlivém detailu: promine se jim splácení penále, nebo ne?

Myšlenka Milostivého léta je postavená na tom, že dlužník zaplatí původní dluh a navíc poplatek 908 korun, ale promine se mu veškeré příslušenství, tedy další náklady spojené s dluhem, které se na původní dluh v čase nabalily. Často je původní dluh v řádech stokorun, kdežto příslušenství je v řádech tisíců korun.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ovšem přišla s právním výkladem, že penále, které si ke dluhu účtuje – jde o 0,05 procenta z dlužné částky za každý den – není součástí příslušenství, ale součástí původního dluhu. A tedy ho nelze prominout v rámci Milostivého léta. (I přes název bude akce probíhat od 28. října do 28. ledna.)

Názor VZP je přitom klíčový. Největší zdravotní pojišťovna registruje 230 tisíc exekucí na své klienty, kteří by právě mohli chtít využít možnosti oddlužit se.

Reálně pak jde podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka o 13 miliard na původních dluzích a dalších 16 miliard korun jako penále.

Problém na pondělním jednání probírala i správní rada VZP složená mimo jiné z politiků navolených Poslaneckou sněmovnou. „I kdyby jí předsedal kdokoliv ze sboru archandělů a chce se držet zákona, nemůžeme postupovat protizákonně,“ bránila se po jednání předsedkyně správní rady Věra Adámková (ANO). „Milostivé léto podporujeme stoprocentně, ale platí i další zákony, také zákon, kterému říkáme zákon o VZP, kde je jasně napsáno, že součástí nucené splatné jistiny je i penále,“ dodala.

Detailní informace o oddlužovací akci Milostivé léto si můžete přečíst zde:

Největší zdravotní pojišťovna se proto obrátila na Ministerstvo spravedlnosti, aby vyložilo právní názor na to, jak má VZP postupovat. „Máme příslib, že to bude v nejbližší možné lhůtě,“ řekl Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.

„Naše stanovisko pro VZP by mělo být odesláno příští týden,“ reaguje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Poslanci, kteří Milostivé léto prosadili, přitom už v minulém týdnu veřejně vystoupili s tím, že tento názor jde proti původní myšlence, po pondělních závěrech správní rady VZP mluví i o krajním řešení - rychlé novele zákona:

„Pokud by k tomu zdravotní pojišťovny a s nimi spolupracující exekutorské úřady hodlaly takto přistoupit, tak já budu dělat vše proto, abychom ihned po ustanovení Sněmovny připravili rychlou novelu, kde na pevno stanovíme, že nelze penále vykládat jako jistinu, a dali bychom tam nějaké prodloužení institutu milostivého léta pro zdravotní pojišťovny, asi v podobě milostivého jara nebo něčeho podobného,“ říká Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že zatím se snaží apelovat na největší pojišťovnu i prostřednictvím dosluhujícího premiéra Andreje Babiše (ANO).

Poslanec a spoluautor Milostivého léta Patrik Nacher (ANO) o možnosti rychlé novelizace mluvil už minulý týden na tiskové konferenci s tím, že myšlenkou bylo, aby šel stát v rámci oddlužování příkladem. „V případě, že by i nadále docházelo k dezinformacím, jsme připravení legislativu sepsat ještě explicitněji a prodloužit lhůtu,“ uvedl Nacher.

„To je slovíčkaření, každému je jasné, že když je nějaké dlužné pojistné plus penále, které se počítá jako procento z dlužného pojištění, tak je to nějaké navýšení toho dluhu, tam by neměl být spor, že penále je příslušenství a mělo by se na to vztahovat Milostivé léto. Pojišťovny to ucítí, ale neměly by vydělávat na penále,“ uvedl Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení v pořadu Ptám se já minulý týden.

I podle oslovených expertů z oddlužovacích poraden právě situace kolem VZP celé Milostivé léto znepřehledňuje.

„Je to velká otázka. Člověk nemůže klientům říct, že stačí zaplatit jistinu,“ říká Romana Lakomá z občanské poradny Déčko Liberec.

„Mysleli jsme si, že to bude jasné a není,“ potvrzuje Jana Mikásková, vedoucí občanských poraden v Charitě.

Na jaké dluhy se Milostivé léto vztahuje?

Nárok na Milostivé léto vzniká u těchto subjektů:

  • Česká republika,
  • územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
  • státní příspěvková organizace,
  • státní fond,
  • veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
  • dobrovolný svazek obcí,
  • regionální rada regionu soudržnosti,
  • příspěvková organizace územního samosprávného celku,
  • ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
  • obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
  • státní podnik nebo národní podnik,
  • zdravotní pojišťovna,
  • Český rozhlas nebo Česká televize,
  • právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“).

Zdroj: Nedlužím státu

Reklama

Doporučované