Hlavní obsah

Proč banky pomohou Babišovi? Nekývl bych na peníze, které by někdo chtěl rozdat, říká šéf České spořitelny

Rozhovor s Tomášem Salomonem, generálním ředitelem České spořitelny, o fungování Babišova Národního rozvojového fondu. (Video: Petra Krmelová, Seznam.cz)

27. 5. 10:45

Jak bude fungovat Národní rozvojový fond, na jehož vzniku se dohodl premiér Andrej Babiš a přední tuzemské banky? Kdo bude fond vést a kdo rozhodovat o případném zisku? Na detaily fungování fondu a jeho parametry jsme se ptali generálního ředitele České spořitelny Tomáše Salomona.

Článek

Česká spořitelna je jedním ze čtyř bankovních domů, které mají do rozvojového fondu příští rok vložit šest miliard korun a přispívat tak třeba na stavbu mateřských škol, silnic či sociálních bytů.

Podle šéfa spořitelny Tomáše Salomona by měly fondy finančně pomáhat sociálnímu bydlení, vzdělávání (školy a školky) a digitalizaci státní agendy. Právě podle těchto vládních priorit by měl rozvojový fond pracovat a rozdělovat peníze na investice.

„A když se ptáte, co z toho banky mají: Banky to nutně potřebují, aby se lidem dařilo, budou mít práci, ukládat své peníze v bankách – my tady skutečně jsme proto, abychom pomáhali firmám k růstu – a stejně tak chceme pomoct státu k růstu,“ říká Salomon.

Dohoda s Andrejem Babišem bývá ale považována především za vítězství bank. Fond je pro ně zásadně přijatelnější varianta než zavedení sektorové daně, jak navrhovala sociální demokracie.

Apolitické vedení fondu

Fond by měl být, jak říká šéf České spořitelny, mírně ziskový. Trvá na tom, aby to nebyly jen peníze pro spotřebu. „Nekývl bych na peníze, které by šly do spotřeby, které by se měly projíst, rozdat, spotřebovat bez kontroly,” říká Salomon a dodává: „Když z toho uděláme jednu velkou žumpu, tak dlouhodobě fungovat nebude a nic dobrého to nepřinese.“

V tom, kdo by měl fond vést a rozhodovat o investicích či rozdělování zisku, má jasno: „Já bych si velmi přál, aby ty fondy řídili odborníci, aby to nebyli politici, měli by to být lidé, kteří mají zkušenosti s řízením fondů, důležitá je profesionalita a apolitičnost.”

Nemusí to být jeden, ale víc fondů podle agendy

Co se týče fungování fondu, nemusí být zdaleka jen jeden zastřešující, i když i to je možnost. Tomáš Salomon se spíš kloní k variantě více fondů, každý by měl na starost jinou prioritu. Jeden sociální bydlení, jiný silnice.

„Konkrétní parametry vám nemůžu dát, shodli jsme se na tom, že má vzniknout pracovní skupina. Jsme na začátku. Když to nepojmeme megalomansky, tak to zvládneme za pár měsíců," říká generální ředitel banky a dodává: „My máme protistranu, pan premiér ukázal na pana ministra Havlíčka, zkušenost z toho dialogu my nemáme velkou.“

Inspirace z Norska či Estonska

Jsou podle něj různé státy, kde stojí za to se inspirovat. „Největší fond státní je norský, tam jdou peníze z výtěžků surovin, na Norsku je vidět, že to funguje, ten model se nedá zkopírovat, protože my nesedíme na ložiscích plynu jako Norsko, ale existuje model v Estonsku, kde vláda byla také schopna nastartovat dialog s privátní sférou a garantovat třeba daňové výhody. Když firma postaví kus dálnice, náklady s dálnicí si může odečíst z daní. Další fungující model můžeme najít v Singapuru, bude to nejspíš nějaká kombinace toho všeho,” vypočítává Tomáš Salomon.

Do budoucna by se podle něj měly ke čtyřem bankám připojit i další soukromé firmy.

Doporučené