Hlavní obsah

Glosář: Proč je tam Berbr pořád? Otázka pro 300 000 těch, co nevědí, že kvůli nim

Foto: se, Seznam Zprávy

Roman Berbr, diktátor, který asi vadí jen fanouškům. Fotbal jako by na veškerou oponenturu vůči němu rezignoval. Tedy až na výjimky.

Reklama

Situací před valnou hromadou Fotbalové asociace ČR a mocenským postavením Romana Berbra uvnitř FAČR se zaobírá pravidelný pondělní glosář Luďka Mádla, fotbalového experta Seznam Zpráv.

Článek

Z domácího poháru jménem Mol Cup odpadá jeden zápas za druhým. Kluby z nižších soutěží nechtějí hrát proti profesionálům, aby nemusely utrácet za testy. Případně aby jejich hráči nemuseli na covidové testy vůbec, protože by jim případný nález viru v organismu mohl v jejich mimofotbalovém životě přinést leda komplikace.

Jistě, může za to pandemie, ale vedení Fotbalové asociace ČR je to zjevně celkem „šumák“, že pohárová soutěž hyne na úbytě. Někdo má padesátiprocentní příspěvek FAČR na testy za dostatečný, někdo možná ne. Ale nikdo se nebouří. Soutěž je letos prostě zdevastovaná. No a co?

Reprezentace žila týden v permanentním stresu, jestli si velké české kluby začnou své hráče stahovat ze srazu. Samozřejmě kvůli covidu-19. Pak se reprezentace rozpadla. Jistěže kvůli covidu-19. A pak se v řádu několika hodin musela s nejasnými omezeními zflikovat zase nová. Jasně – kvůli covidu-19. A kvůli hygieničce Martině Marešové. A kvůli zprávě z UEFA, že zápasy Ligy národů si tu beztrestně nikdo rušit nebude, když se mu to zrovna bude hodit do krámu.

Ano, kvůli tomu všemu se to stalo. Ale také a zejména proto, že si vedení asociace v podstatě nechalo od velkých klubů nadiktovat, kdo a kdy v reprezentaci bude a kdo ne. Katastrofa, za kterou zdaleka nemůže jen covid-19, i když byl prvotním hybatelem všeho. Ale bouří se někdo? Ne.

Faktický vládce Fotbalové asociace ČR jménem Roman Berbr, který se u veřejnosti dlouhodobě těší velmi špatné pověsti, dosáhl dalšího postupného bodu budování své despocie. Všichni pěkně drží hubu a krok, neb dobře vědí, že v opačném případě by si nijak nepomohli. Ba právě naopak.

A z toho důvodu nelze ani očekávat, že by snad vůbec někoho napadlo otevírat tyhle nebo jakékoli jiné problematické otázky na úterní valné hromadě Fotbalové asociace ČR.

Vzhůru do Asie!

Ta se uskuteční až na několikátý pokus, samozřejmě kvůli covidu-19. Situována byla výjimečně na Moravu, tedy do Asie, jak ji Berbr ve svém slovníku hanlivě nazývá. Konkrétně pak do Olomouce.

Někteří Asiaté, pardon, Moravané, sice ještě na povel nepanáčkují, jak by měli, ale to je celkem jedno, když je na valné hromadě ve většině případů převálcuje komora česká, v níž se nejspíš moc „protirežimního odporu“ opravdu nenajde. Zvlášť poté, co byl při výběru delegátů z ČFL a českých divizí uplatněn natolik pozoruhodný klíč, že médiím ani nebylo možno prozradit, jak ten klíč vlastně vypadá a funguje.

O celé záležitosti jsme více napsali zde. A neznaje odpovědi, můžeme se jen dohadovat, že v rozporu se stanovami dost možná delegáti nebyli v tomto segmentu valné hromady voleni, ale vybráni podle míry svojí poslušnosti.

Podstatné na tom je, že to patrně opět nikomu nevadí. Dokonce ani těm klubům, které nevědí, na základě jakého mechanismu pro valnou hromadu nebyly vybrány. O věci spolkové, tedy o politiku v rámci asociace, jejímiž jsou členy, už ani někdejší rebelové raději neprojevují větší zájem. Rezignovali.

Kdo by se také v téhle covidové době trmácel do Olomouce, že? Mimochodem – kdo ví, jestli opravdu všichni pozvaní delegáti valné hromady na místo tentokrát dorazí. Spíš asi ne.

I proto, že je na programu víceméně běžná agenda. Atraktivnější to pro všechny bude za rok, až se bude volit nové vedení. A přitom jako obvykle kšeftařit s hlasy, třeba výměnou za pozice ligových delegátů nebo jiné prebendy.

Malík neví, zda bude kandidovat, Berbr neodpověděl

Neví se ale zatím dvě věci. Zaprvé: Kolik lidí se do příští fotbalové vlády bude volit. A zadruhé: Kdy přesně ta volba v roce 2021 proběhne.

Začněme tím druhým bodem, který je spojen s nejasným termínem volby. Valné hromady FAČR se obvykle organizují mezi soutěžními ročníky, na přelomu května a června. Jenže současné vedení nebylo zvoleno v létě 2017, po Peltově zatčení, kdy se Čechy s Moravou neshodly na volbě kandidátů Malíka či Fouska, ale až v prosinci téhož roku, po intervenci strašlivého potentáta UEFA a FIFA jménem Surkis.

Takže čtyřletý mandát vyprší předsedovi Martinu Malíkovi, stejně jako dalším členům výkonného výboru, včetně Romana Berbra, až v prosinci.

Prostého pozemšťana by napadlo, že o tom, kdy proběhne volební valná hromada v roce 2021, by se možná mohlo hovořit na valné hromadě 2020. Generální sekretář FAČR Jan Pauly to tak ale nevidí a říká: „Pro aktuální valnou hromadu FAČR to v této době určitě není téma.“

Přeloženo do češtiny: Napřesrok to bude tak, jak se to vrchnosti bude zrovna hodit.

Redakce Seznam Zpráv si dovolila zeptat se prostřednictvím tiskového oddělení všech statutárních představitelů FAČR, jestli budou i za rok kandidovat, případně na jaké funkce. FAČR neposkytla odpovědi místopředsedů Romana Berbra a Zdeňka Zlámala, toliko současného předsedy Martina Malíka.

Ten odvětil: „Na definitivní rozhodnutí je z mého pohledu stále dost času, Zvlášť v dnešní zvláštní době řeším opravdu úplně jiná a aktuálnější témata českého fotbalu, než je to, zda budu obhajovat v roce 2021 svoji funkci předsedy. Takže jsou zde jistě důvody pro a také proti a nechávám to zatím stále otevřené.“

Kouzlo „povinné ženy“

A teď se vraťme k otázce, kolik členů výkonného výboru se napřesrok bude volit. Současná fotbalová vláda totiž čítá 12 osob. A návrh změny stanov, o kterém se bude rozhodovat teď v úterý, počítá s rozšířením výkonného výboru o jednu „povinnou ženu“, tedy na 13 pozic. Více už jsme o tom psali zde.

Jak už jsme v tomto starším textu podrobněji rozebrali, lze to jistě vykládat jako pokrokový prvek, v reáliích současné FAČR jde ale jednoznačně o pokus o další posílení Berbrovy moci. To proto, že zvolenou „povinnou ženou“ by v daném rozložení sil těžko mohl být někdo jiný než Dagmar Damková, Berbrova manželka. A její dosavadní pozici v čele Řídící komise pro Čechy by pak obsadil některý z dalších Berbrových věrných druhů.

Berbr si tak chystá pojistku pro případ, že by se Morava vůči němu a jeho „gangu z Čech“ v budoucnu radikalizovala. Připomeňme, že Morava má čtyři členy ve „fotbalové vládě“, profesionální fotbal pak dva své zástupce. To je dohromady šest, tedy polovina, a hypoteticky by tak mohlo hrozit hlasování „berbrovci“ vs zbytek světa 6:6… A hrozilo by třeba, že se v takové situaci vymkne kontrole předseda Martin Malík. Nebo že rozhodovací proces může zkomplikovat kdejaká absence na zasedání.

Proto bude pro Berbra a jeho klan bezpečnější, když do výkonného výboru propašují třináctou osobu a budou mít prakticky jistotu výhry 7:6. Podrobněji jsme tohle rozdělení sil popsali zde.

Návrh na změnu stanov se bude hlasovat na úterní valné hromadě po komorách. V české projde stoprocentně, uvidí se, zda Morava odevzdá poslední zbytky svého možného budoucího podílu na reálné moci dobrovolně a bez boje.

Institut „povinné ženy“ je vysvětlován pokynem UEFA i dotačními podmínkami českých státních orgánů. Nabízí se poznámka, že by ministerstvo školství či do budoucna především Národní sportovní agenturu Milana Hniličky nemohly zajímat i jiné věci. Třeba to, zda se delegáti valné hromady FAČR nevybírají v rozporu se stanovami tohoto sportovního spolku…

Nadávání u piva Berbra neohrozí

Ano, chápu, že tohle všechno je strašně složité. A fanoušky, alespoň dle průběžných ohlasů na sociálních sítích, zajímá zejména odpověď na otázku: Jak je možné, že je tam pořád ten Berbr? Proč ho nikdo nesundá?

Odpověď je jednoduchá. Protože se o to nikdo ani nepokouší. Proč? To je také jednoduché: Protože členové Fotbalové asociace ČR zhusta nevědí a nechápou, že tahle asociace je jejich. A že jsou to oni, kdo je zodpovědný za to, že stojí v jejím čele.

Členů FAČR je více než 300 000, samozřejmě ne všichni jsou dospělí. Ale troufnu si říct, že volební mechanismus z nich zná sotva pár desítek. A i kdyby ho i ti ostatní znali, stejně by s tím pravděpodobně nic neudělali.

Je totiž samozřejmě mnohem pohodlnější nadávat na Berbra u piva nebo na sociálních sítích a čekat, že to za členy Fotbalové asociace ČR vyřeší někdo jiný.

Ostatně ten seznam mají naučený: Ať to zařídí vláda. Nebo sponzoři. Nebo média. Nebo Tvrdík. Nebo Křetínský. Nebo… Každopádně někdo jiný než oni. Hráči, trenéři, funkcionáři, maséři… Myslí si vespolek, co my zmůžeme? Odpověď zní: Všechno, když budete chtít. Jenže to byste do toho museli vložit svůj čas, vůli a odhodlání.

Co je to za blbost? No tak tady je návod. Hlavní masu účastníků valné hromady tvoří 76 zástupců okresních fotbalových svazů. Tady, zejména pak v českých okresech, je největší Berbrova síla, která pak prorůstá i do českých divizí a do klubů ČFL. I výš.

Dalších 14 hlasů mají předsedové krajských fotbalových svazů, 11 delegátů vysílá Pražský fotbalový svaz. To je s okresy dohromady 101 delegátů. Polovina hlasů na valné hromadě. Ty ostatní mají kluby, jen 32 ty profesionální, zbytek kluby ČFL MSFL a divizí.

Tady vše vysvětluje Tomáš Maruška, bývalý člen štábu, který rozjel systém krajských akademií:

Pokud se vám ve vašem klubu nelíbí, kdo současný fotbal vede, a víte o kamarádech z okolních klubů, tak v lednu nezapomeňte kandidovat, sežeňte si podporu, vyhrajte u vás na okrese volby, vytvořte nové vedení vašeho okresního fotbalového svazu a – pozor, teď přijde to kouzlo! – na volební valnou hromadu, která bude určovat, jestli tam nahoře zůstanou Berbr a spol., pojedete vy. No a když to takhle proběhne ve větším množství okresů, Berbrova pyramida moci se rozpadne jako domeček z karet.

Jeví se to jednoduše, že? Jenže Berbr ví, že tohle se nikdy nestane. Jednak ten mechanismus málokdo zná, jednak by málokdo odevzdal tolik času a vůle tomu, aby chtěl věci opravdu změnit. Berbr ví, že mnohem jednodušší je to nadávání u piva. A to mu nijak neublíží.

On sám před dvaceti lety nelenil, okresy si objel. A vytvořil na nich síť z bývalých rozhodčích, kteří vedení těch okresů svůj čas a vůli věnovali. A tahle pyramida hrůzy stojí neochvějně dál, protože ji prakticky nikdo neatakuje.

Přitom v okresních fotbalových volbách, potažmo pak v krajských, má tři sta tisíc členů FAČR prostřednictvím svých klubů možnost s tím vším zatřást. Jen to nevědí. Anebo se jim nechce. Proč si komplikovat život, když fotbal je přece hlavně zábava?

No a s touhle jednoduchou úvahou Berbr samozřejmě úspěšně pracuje. Jestli totiž něco opravdu umí, tak číst v lidech, v jejich slabostech, zakomponovat do příslušné rovnice jejich neznalost, lenost a strach. A ta rovnice mu pak prostě nemůže nevycházet.

Členové FAČR – až na nemnohé výjimky – pořád čekají na Godota, který to všechno jednou udělá za ně. Jasně, vycházejí ze zkušenosti, že bývalý předseda Chvalovský padl a i Pelta skončil v průšvihu, tak čekají na nějaký skandál kolem Berbra. Už léta. Dřív se možná dočkají toho, že půjde do důchodu. Dost možná poté, až se doladí obrovský kšeft s posledním velkým majetkem FAČR, se stadionem Evžena Rošického na Strahově a hlavně s pozemkem pod ním.

Ale i po odchodu „náčelníka“ na vejminek zůstane skvadra jeho nejvěrnějších a celý systém pěkně pohromadě a u moci. A fotbalisté, trenéři a všichni ostatní budou zase jen sedět a u piva nadávat na poměry.

Estébácký, despotický duch Romana Berbra tak vlastně zůstane v čele českého fotbalu napořád. Protože si, bohužel, za svoji apatii k despocii náš fotbal nic lepšího nezaslouží.

Nebo mě snad někdo vyvede z omylu?

Reklama

Doporučované