Hlavní obsah

Proč riskovat nižší daně

Foto: Facebook/Andrej Babiš

Jakou sazbu daně z příjmů nasadit?

Reklama

Plán na zrušení superhrubé mzdy slibuje dobrodružství. Národní rozpočtová rada ho popsala slovy, že „ohrožuje udržitelnost veřejných financí“.

Článek

Zavedení nové sazby daně z příjmů, tedy 15 procent z hrubé mzdy, způsobí rozpočtu státu, krajů a obcí výpadek přinejmenším 92 miliard korun. Nejpozději do roka proto bude nutné podniknout protichůdné kroky, například tvrdě škrtat v rozpočtu nebo zvýšit jiné daně. Vláda přesto nechce riskantní podnik odvolat, očividně očekává jiný efekt, kterým se devadesátimiliardová „investice“ zaplatí.

Už od dob premiéra Jiřího Paroubka se snižování daní v Česku vysvětluje záměrem pomoci rodinám s dětmi, aby se zvýšila porodnost. Ovšem právě z toho důvodu další daňové úlevy rodinám nepomohou. Plánované snížení daní je zaměřeno na zaměstnance, tedy 2200 domácností, ze kterých polovina vychovává nedospělé děti. Ovšem polovina rodin zaměstnanců s dětmi už dnes díky vysokým slevám žádné daně z příjmů neplatí. Po plánované reformě nebudou platit tři čtvrtiny a naopak bude značná část z nich pobírat daňové bonusy. Ty se ovšem nezvýší těm rodinám, jejichž příjmy nepřekročí dvě třetiny průměrné mzdy, protože bonusy v maximální míře už pobírají. Jistý profit ze zrušení superhrubé mzdy budou mít naopak rodiny, které děti už vychovaly.

S dalším projektem sociálního inženýrství přišel na počátku století ministr financí levicových vlád Bohuslav Sobotka. Snižoval nižší sazby daně z příjmů se záměrem vyrovnat společenské rozdíly a pomoci chudším domácnostem. Současný model daně z příjmů však takový postup nepřipouští, protože snížit jde jedinou sazbu. Při zavedení patnáctiprocentní daňové sazby ušetří pracovník s průměrnou mzdou 1800 korun, ovšem ten, kdo bere čtyřnásobek, čtyřikrát tolik. Sociální zdůvodnění reformy neexistuje, pokud jím nemá být zvětšení společenských rozdílů.

Vyvrátit takové podezření ještě může zavedení druhé daňové sazby, ani k tomu se však vláda příliš přesvědčivě nechystá.

Nabízí se zavést devatenáctiprocentní sazba na úrovni průměrného platu. V takovém případě by se pracovník se čtyřnásobnou mzdou musel namísto úspory 7200 korun spokojit s vylepšením o čtyři tisíce nižším. Vicepremiér Jan Hamáček dnes po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou uvedl pro Seznam Zprávy, že druhá sazba může dosáhnout dokonce 23 procent. Neřekl však, kdo ji bude platit. V případě, že jí budou platit pouze lidé, kteří dosud odváděli solidární daň, tedy s příjmem vyšším než čtyřnásobek průměrné mzdy, by se ovšem týkala necelého procenta zaměstnanců.

Jinak nebudou utrácet

Premiér Andrej Babiš sleduje podle vlastních slov obecný cíl, ukázat lidem, že se nemusí bát utrácet. Tím také pomohou roztočit kola ekonomiky. Z toho je vidět, o jak riskantní podnik se jedná.

Přinejmenším od pádu komunismu mají Češi sklony zvyšovat spotřebu. Nemusí je k tomu nikdo nutit, pouze je může zpomalit obava, že přijdou o práci, či jiné ekonomické potíže. To se stalo v časech nejistoty, například po povodních v roce 2002 nebo po vstupu do Evropské unie o dva roky později. K prvnímu většímu propadu došlo při krizi v roce 2009 a také letos reálná spotřeba klesla o 1,3 procenta, nepočítaje v to automobily. Důvodem však není nedostatek peněz, protože výpadek příjmů zaměstnanců ve firmách postižených koronavirem vyrovnalo mimořádné zvýšení sociálních dávek, odklady a odpouštění různých daňových povinností. Pokles daně z příjmů na patnáct procent zvýší objem volných peněz v rodinách, přímý vliv na to, jestli rodiny začnou nebo nezačnou utrácet, však operace mít nemusí, jako neměly daňové úpravy minulých desetiletí.

Lidé zvýší spotřebu automaticky, až přejdou obavy z hospodářské krize. Ekonomové kromě toho připomínají, že pro rychlejší utrácení je vhodnější opačná strategie, tedy podpora rodin s nižšími příjmy, které méně spoří.

Takže volby?

Kromě zjednodušení daňového systému proto lze u chystané reformy odhalit jediný možný efekt. Vládní strany si zavázaly důchodce mimořádnou valorizací penzí, rodinám s dětmi se zvýšil rodičovský příspěvek, zaměstnanci tak zůstali poslední velkou sociální skupinou, které Babišův kabinet neposlal konkrétní dárek. Výpomoc zaměřenou na bohatší rodiny je možné vykládat jako pokus ANO o sblížení s ODS, která je mimo jiné stranou majetnějších.

Reklama

Doporučované