Hlavní obsah

Prošvihnutá hymna, zmlácený ministr i vojenský dril. Co dělaly osobnosti v revolučním roce

Foto: Seznam

Marta Kubišová, jeden ze symbolů sametové revoluce, spěchala 17. listopadu na Albertov. Zazpívat hymnu ale nestihla.

Reklama

„Dnešní mladý člověk si nemůže představit pocity, jaké jsme měli tenkrát. To, jako kdybychom byli vypuštěni z leprosária,“ vzpomíná jeden z pamětníků.

Článek

V rámci výročí 30 let od sametové revoluce a pádu komunismu Seznam Zprávy vyzpovídaly 34 známých osobností. Jak prožily 17. listopad roku 1989 a jak tehdejší události vnímaly? Každý den jsme od 17. října do 30. listopadu 2019 zveřejnili jeden rozhovor a zajímavé dobové články z tehdejšího Rudého práva. Podívejte se, jak osobnosti odpovídaly na otázku, co před třiceti lety vlastně dělaly:

Řada z nich mluví o tehdejším útlaku nebo zákulisí a průběhu samotného pochodu na Národní třídu. Herec Jan Hrušínský vzpomíná na protirežimní aktivity Realistického divadla: „Začátkem roku 1988 jsme připravili s Karlem Křížem, Vlastou Gallerovou, Michalem Lázňovským, Otakarem Schindlerem, Jiřím Fréharem a dalšími pořad, který se jmenoval Res publica I neboli věc veřejná. Poprvé po devatenácti letech z pražského jeviště zazněly myšlenky TGM, mluvilo se o svobodě a demokracii, četl se Karel Čapek – Proč nejsem komunista a řada dalších tehdy zakázaných autorů. Lidé mohli psát svobodně své myšlenky na balicí papíry, kterými jsme potáhli hlediště. Představení se často měnila v malé demonstrace odporu proti tehdejšímu režimu.“

V den demonstrace uváděli premiéru Maryši, během níž do divadla začali přicházet zkrvavení studenti. Hned na to začali i aktivizovat ostatní divadla, rozhodli se vstoupit do stávky a povzbuzovat všechny, aby se přidali k revoluci.

Nynější ministr životního prostředí Richard Brabec o demonstraci nevěděl a v době konání měl výuku v budovách přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Když studenti na Albertově zablokovali ulice, vyskočil z okna v přízemí a s davem vyšel až na Národní třídu. „Doteď si pamatuji, že to byl neuvěřitelný zážitek. Pokoušeli jsme se ukrýt v jednom domě, odkud nás ale vytáhli policajti a zmlátili nás. Ještě jednou nás zmlátili v Mikulandské ulici při odchodu z demonstrace, pak už jsem se zapojil do vedení stávky středních škol na Kladně,“ vypráví Brabec.

Novinář a spisovatel Marek Wollner prožil 17. listopad také v pochodu. „Vypukla tam davová psychóza po tom, co nás dva kordony policistů tiskly k sobě z obou stran. Propadali jsme panice a nemohli jsme se hýbat, chvíli dokonce ani dýchat, než sevření povolilo,“ říká Wollner. Na demonstraci přitom původně ani nechtěl jít, byla oficiální. Přiznal se, že si tehdy adrenalin z nepovolených akcí užívali. „Zvláštní doba. Člověku začala rašit naděje, že se něco mění k lepšímu, ale velice často se cítil jako na houpačce. Za jednou dobrou zprávou následovaly dvě špatné. Vůbec nebylo jasné, že komunismus končí.“

Zatímco někteří vyjadřovali nespokojenost se systémem uprostřed průvodu, právník Pavel Rychetský připravoval v rámci Charty 77 a Hnutí za občanskou svobodu návrh na federální ústavu. „Ve vypůjčeném bytě jsem si rozložil ústavy všech západoevropských zemí a také československou ústavu z roku 1920 a začal jsem připravovat návrh nový,“ vypráví Rychetský. Návrh přinesl 21. 11. do Laterny magiky, následně ji přednesli na Federálním shromáždění.

Podle spisovatele a novináře Vladimíra Neffa byla doba po pádu komunismu bouřlivá – na dobu kolem 17. listopadu vzpomíná jako na nepřetržitý sled schůzí, stanovisek, porad, proklamací a demonstrací. Lidé se podle něj učili žít ve svobodné společnosti. „Dnešní mladý člověk si nemůže představit pocity, jaké jsme měli tenkrát. To jako kdybychom byli vypuštěni z leprosária nebo z blázince,” uzavírá Neff.

Vyzkoušejte si život v totalitě

K třicátému výročí 17. listopadu 1989 jsme připravili interaktivního průvodce předlistopadovou dobou.

Příběhy jsou založeny na reálných událostech, které se staly skutečným lidem. Jsou součástí archivů Post Bellum, Paměti národa a Archivu bezpečnostních složek. Data pocházejí z ročenek Federálního statistického úřadu, webu Českého statistického úřadu a dalších institucí.

Reklama

Související témata:

Doporučované