Hlavní obsah

Protesty proti Ortegovi pokračují. V Nikaragui zemřelo již 264 lidí

Při protestech v Nikaragui už zemřelo 264 lidí.Video: Eliška Kolomazníková, AP, Reuters

 

Reklama

Při střetech v šestimilionové Nikaragui umírá stále více lidí. Podle opozice vláda zasahuje tvrdými prostředky včetně profesionálních odstřelovačů. Odpůrci žádají odstoupení nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy. Ten se úřadu vzdát odmítá.

Článek

Počet obětí protiprezidentských protestů v Nikaragui stoupl na 264 lidí. V úterý o tom informovala Meziamerická komise pro lidská práva. Nad eskalujícím násilím v šestimilionové Nikaragui vzápětí vyjádřil znepokojení generální tajemník OSN António Guterres.

„Jak zaznamenala IACHR, od začátku potlačování sociálních protestů přišlo o život 264 lidí a dalších více než 1800 jich bylo zraněno," řekl novinářům šéf komise Paulo Abrao. Meziamerická komise předtím informovala o 212 mrtvých, místní zdroje následně zvýšily bilanci na 250 mrtvých.

Střety mezi vládními jednotkami a odpůrci nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy vypukly v polovině dubna. Protestovat tehdy začali univerzitní studenti a zástupci zaměstnaneckých organizací. Jedním ze spouštěčů bylo podle zpravodajského portálu Al-Džazíra to, že vláda zanedbala řešení požáru v jedné z nejvíce chráněných přírodních rezervací v Nikaragui.

Dva dny nato vláda představila penzijní a sociální reformu, která měla snížit důchody a zvýšit odvody zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění. Po masových demonstracích, které se z metropole rozšířily do dalších měst, vláda od reformy ustoupila, protesty ale od té doby pokračují. Jejich cílem je teď odstoupení Ortegy, který v čele země stojí 11 let, i nezávislé vyšetření smrti demonstrantů.

Podle opozice vláda proti demonstrantům tvrdě zasahuje prostřednictvím polovojenských jednotek prezidentových příznivců i profesionálních odstřelovačů. Situaci se snaží uklidnit v zemi vlivná katolická církev, která vyjednává s oběma stranami, zatím se jí ale násilí ukončit nedaří.

Ortega odmítá odstoupit ze své funkce, a má tak stát v čele země až do roku 2021.

Reklama

Doporučované