Článek
V severozápadních Čechách, kde se uhlí těží a převážně spaluje, chce čtrnáct procent lidí jeho konec už do roku 2025. Dvacet procent do roku 2030 a osmnáct procent do roku 2035. Pětina lidí v hnědouhelných krajích chce konec uhlí později – dvanáct procent do roku 2040 a deset procent do roku 2050, čtvrtina nemá názor.
Ukázal to průzkum agentury Focus, Marketing & Social Research pro Hnutí DUHA. Dvaapadesát procent dotázaných dospělých v Ústeckém a Karlovarském kraji tedy odpovědělo, že podporuje konec těžby a spalování uhlí v Česku nejpozději v roce 2035. „Hnědouhelné kraje“ tak fandí rychlejšímu konci uhlí více, než je celorepublikový průměr, kde to je čtyřicet procent.
„Podle podrobného modelování elektrizační soustavy České republiky je v případě rozumného využití potenciálu obnovitelných zdrojů a přesunu spotřeby plynu z tepla na výrobu elektřiny možné odstavit všechny uhelné elektrárny do roku 2030,“ uvedl mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.
Drahé emisní povolenky nutí k odchodu od uhlí.
Průzkum podle něj také potvrdil fakt, že Češi nejvíce preferují obnovitelné zdroje, hlavně malé vodní elektrárny, solární elektrárny, velké vodní a větrné elektrárny. Zhruba 75 procent dotázaných odpovídá, že rozhodně či spíše ano. Nejméně naopak lidé preferují uhelné elektrárny, 15 procent, rozporuplně vnímají jaderné elektrárny – 39 procent preferuje, 35 procent nesouhlasí.
„Průzkum dále ukázal, co lidé očekávají, že stát pro budoucnost energetiky udělá. Stát by měl podle nich podporovat zejména využívání obnovitelných zdrojů energie, aby za deset let dosáhl snížení ceny pro koncového uživatele. Dále by se měl zaměřit na úspory energií a zateplování domů. Naopak jako nejméně vhodné opatření k budoucímu snížení cen energií je považována jednak výstavba nových jaderných reaktorů a vůbec nejméně vhodné je zajištění dostatku uhlí,“ dodal Miklík.
Česko má v podzemí zásoby uhlí minimálně na dalších 50 let.
„Uhelné kraje nejsou uhelné. Alespoň dle pohledu místních lidí na budoucnost. Většina lidí v Ústeckém a Karlovarském kraji chce konec těžby a spalování uhlí nejpozději za patnáct let,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického a klimatického programu Hnutí DUHA a člen Uhelné komise. „Tedy dokonce rychleji, než je celorepublikový průměr. Převažující preference obnovitelných zdrojů a úspor energie oproti uhlí je však jednoznačná v celé naší společnosti. Uhelná komise, která v pátek jedná právě v Ústeckém kraji, by se měla postavit za místní občany i občany České republiky a navrhnout co nejrychlejší konec uhlí.“
Uhelná komise bude jednat v končící Uhelné elektrárně Prunéřov I. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v lednu, tedy ještě před koronavirovou krizí, uvedl, že komise připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí v ČR. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.
Sokolovsko se bojí pádu do chudoby
Řada starostů ze Sokolovska ovšem z chystaného útlumu těžby a zpracování uhlí není nadšená. Mají obavy, že už tak nebohatý region upadne do ještě větší nouze. Napsali kvůli tomu dopis Andreji Babišovi, v němž premiéra žádají o pomoc.
Česká bitva proti Turówu.
Na Sokolovsku má totiž v nadcházejících měsících přijít o práci kolem tisícovky lidí v rámci útlumu těžby a zpracování uhlí v sokolovském hnědouhelném revíru. Současně s tím musí celý region čelit hrozbě zániku dalších tisícovek pracovních míst v kraji kvůli dopadům koronavirové pandemie na lázeňství, turistický ruch i další oblasti. „Už nyní je Karlovarský kraj a především pak Sokolovsko strukturálně jednou z nejpostiženějších oblastí celé České republiky a musí se potýkat s celou řadou závažných problémů,“ uvedla starostka Sokolova Renata Oulehlová.
Podle dopisu třiceti starostů bude mít za této nepříznivé situace spojení zániku tisíců pracovních míst naprosto devastující dopady na celý region. „Tento vývoj povede vedle dramatického prohlubování současných problémů i k vzestupu dalších sociálně patologických jevů, ať už jde například o nárůst obecné kriminality, příklon k politickému extremismu a další,“ píší starostové.
Rozhodující budou podmínky, jaké pro uhelný útlum nastaví stát.
„Jednou z možných cest, jak kraji alespoň trochu pomoci, je návrh Sokolovské uhelné, aby za pomoci státu bylo dočasně o tři roky odloženo uzavření plynárenské části ve Vřesové, která má ukončit činnost v červenci 2020 kvůli vysoké ztrátovosti v důsledku systému takzvaných emisních povolenek. To by poskytlo dostatek času na vytvoření náhrady za pracovní místa, která v našem regionu zanikla či zaniknou,“ stojí v dopise vládě a premiérovi. „Navíc s pozitivními dopady na rozpočet státu. Námi reprezentovaná města a obce Sokolovska podporují všechna opatření vedoucí k zachování pracovních míst. Žádáme vás, abyste tisícům lidí z našeho kraje dali naději a budoucnost. Každý stát je tak silný, jak silný je jeho nejslabší region.“
