Pryč s otrokáři. Londýnské sochy nahradí památníky oslavující pestrost obyvatel

„Londýnské sochy a názvy ulic, které se vážou k otroctví, by měly být odstraněny,“ uvedl starosta Londýna Sadiq Khan a odpověděl tak na otázku, zda má podle něj svět oslavovat osobnosti, které se podílely na hrůzných činech minulých století.

Ustanovil proto speciální odbornou komisi, která by měla znovu posoudit kulturní památky tak, aby odrážely pestrost obyvatel hlavního anglického města. Komise se „zaměří na větší zastoupení černošských, asijských a dalších etnických menšin, žen, LGBTQ+ komunity a hendikepovaných“. Následně vydá doporučení o tom, které památky je i nadále vhodné ponechat a oslavovat. Khan tak přímo navázal na události posledních dní. V Británii a v dalších zemích nyní probíhají protesty, které navázaly na demonstrace ve Spojených státech, jež vypukly po smrti Afroameričana George Floyda.

V Británii nabraly podobně jako v Americe dramatický spád. Britové v neděli v rámci manifestací svrhli sochu Edwarda Colstona, britského politika a obchodníka s otroky, do vod bristolského přístavu.

„Londýn je jedno z nejrozmanitějších měst na světě,“ uvedl Khan. Hnutí Black Lives Matter podle něj v posledních dnech upozornilo na památky, které odráží zašlé hodnoty viktoriánské Anglie. „Je to nepříjemná pravda. Náš národ a naše město vděčí za mnohé ze svého bohatství obchodu s otroky.“

Pozornost protestujících však přitáhly i na první pohled méně kontroverzní sochy. Demonstranti o víkendu poškodili sochu někdejšího premiéra Winstona Churchilla v Londýně. Podle Khana Churchillova socha rozhodně není jednou ze skulptur, které by měly být odstraněny. Místo toho by podle něj měla probíhat důkladná historická výuka, která by poukázala na klady i zápory význačných osobností, jako byl Churchill, Gándhí a Malcolm X.

Sám ovšem nechtěl prozradit, které sochy by měly být odstraněny. „Bylo by to nevhodné,“ uvedl. Místo toho jmenoval několik památníků, které se zavázal postavit.

Mělo by jít například o sochu Stephena Lawrence, který se stal v dubnu roku 1993 obětí brutálního rasově motivovaného útoku. Na zastávce Eltham v jihovýchodním Londýně ho ubodala skupina bílých mladíků. Komplikovaný případ se vyšetřovatelům nedařilo kvůli chybějícím důkazům dotáhnout dlouhých devatenáct let.

Definitivní rozsudek padl až v roce 2012. Porota londýnského soudu shledala vinnými tehdy šestatřicetiletého Garyho Dobsona a pětatřicetiletého Davida Norrise. Prvního z nich poslal soudce do vězení na 15 let a 2 měsíce, druhý si odsedí 14 let a 3 měsíce. Další z pachatelů jsou stále neznámí.

Nevyřešený a tehdy uzavřený případ po letech znovu otevřel tým britské policie, který se zabývá odloženými případy, a díky nové technologii analýzy odebraných vzorků odhalil potřebné důkazy.

Vražda Stephena Lawrence ale poukázala na rasismus v řadách britské justice a policie. Dřívější praxí obou zmíněných bylo nedostatečné vyšetřování vražd černochů a dalších menšin. Policisté, kteří případ v roce 1993 vyšetřovali, museli také podstoupit interní prověrku kvůli důkazům o jejich pochybení.

Další z památníků, který se Khan zavázal postavit, by měl patřit tzv. generaci Windrush, pojmenované po první lodi, která po druhé světové válce přivezla první přistěhovalce z Karibiku. Ti přijeli do Spojeného království na pozvání Londýna, kde chyběla pracovní síla. Původní obyvatelé Karibiku, kteří na nabídku kývli, byli lidé černé pleti.

V nové domovině proto mnohdy čelili a stále čelí otevřenému rasismu i násilí. Někteří z nich nemají do dnešních dnů britské občanství, a to včetně jejich dětí. V roce 2018 tehdejší ministryně vnitra Amber Ruddová iniciovala jejich vyhoštění. Konzervativní ministryně musela kvůli podání nepřesných informací o případu nakonec rezignovat.

Za celou věc se následně omluvila i tehdejší britská premiérka Theresa Mayová, původní strůjkyně nových pravidel, podle kterých museli perzekvovaní lidé z generace Windrush dokazovat svoje právní postavení. Khan by také rád podpořil vznik Národního muzea či památníku otrokářství.

V Londýně mezitím přibývá petic, které volají po odstranění kontroverzních soch. Jedna z nich cílí na sochu Roberta Milligana, vlivného skotského obchodníka, který se na přelomu 17. a 18. století zabýval obchodem s otroky. V době své smrti vlastnil 526 otroků, kteří byli nuceni pracovat na jeho cukrových plantážích.

V Oxfordu brojí zastupitelé a občané za odstranění sochy kolonizátora Cecila Rhodese z areálu tamní univerzity. V Edinburghu pak uvažují o odstranění sochy Henryho Dundase, skotského politika z přelomu 18. a 19. století, který dlouho a úspěšně bránil snahám o zrušení otroctví.