Článek
Národní akční plán měl vyřešit současný stav, kdy na vysokých školách není dostatečná prevence, neexistují podpůrné služby a pedagogové mnohdy nejsou vzdělaní v tom, aby u žáků poznali nějaké symptomy duševního onemocnění.
„Tohle v Čechách nefunguje a to jsme chtěli změnit akčním plánem. Měli jsme za to, že jsme s ministerstvem školství zajedno,“ řekl Seznamu Ivan Duškov, člen Rady vlády pro duševní zdraví, která podklady pro národní plán připravovala.
Ministerstvo školství ještě v prosinci souhlasilo s návrhem organizace Youth, speak up, která se mimo jiné zabývá i psychickým zdravím mladých lidí. Ti jsou podle expertů jednou z nejohroženějších skupin z hlediska psychických poruch.
Organizace v návrhu žádala, aby vysoké školy zajistily efektivní systém psychologicko-pedagogické podpory – pedagogové by se měli vzdělávat a kapacita poraden by měla odpovídat počtu studentů dané školy. „Místo toho ministerstvo celý bod přepsalo, navrhlo svá řešení a legislativu z bodu vyndalo a ani s námi nenavázalo žádnou komunikaci,“ uvedla Marie Salomonová, expertka na dušení zdraví spolupracující s Youth, speak up a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši.
Současná podoba zákona o vysokých školách pouze obecně zmiňuje, že vysoká škola má povinnost poskytovat poradenství.
„Ministerstvu školství je nárůst psychicky nemocných mladých lidí absolutně lhostejný. Současné znění zákona v tomto bodě není konkrétní, je potřeba, aby poradenské služby stačily poptávce, protože teď čekáte velmi dlouho, než se do poradny dostanete,“ uvedla Salomonová. Podle ní se až 75 % chronických duševních nemocí projeví do 24 let a včasná intervence nemocných výrazně pomůže, navíc státu ušetří peníze.
Ministerstvo školství ale odmítá kritiku a tvrdí, že vysoké školy nemají suplovat zdravotnickou péči, nýbrž poskytovat především první pomoc. „Vysoké školy mají také podporovat studující s psychickými potížemi, léčba duševních onemocnění však musí probíhat ve zdravotnických zařízeních,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Výsledné znění plánu podpořil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch – kabinet podle něj jasně deklaroval, že duševní zdraví je pro tuto vládu prioritou.
Kritika míří i směrem k rozpočtu, který ministerstvo školství na psychologické poradenství vyčlenilo – má jít o 40 až 100 milionů korun do roku 2023. „Za 40 milionů korun nelze ufinancovat ani náklady na dvě poradenská centra větších univerzit na čtyři roky,“ komentovala návrh Helena Martinková, místopředsedkyně Mladých lidovců.
