Článek
Vladimir Putin našel cestu, jak zůstat prezidentem až do své smrti. Ruská ústava ho limitovala na dva navazující 6leté termíny ve funkci. Ale 10. března řekl Putin poslancům, že by to měli změnit. „Principiálně by tato možnost mohla být uskutečnitelná, ale pod jednou podmínkou, když ústavní soud vydá oficiální soudní rozhodnutí, že takováto změna není v rozporu s principy a hlavními ustanoveními ústavy,“ uvedl Putin.
„Ještě včera jsme žili v zemi, která nebyla ideální a byla autoritářská. Ale pokud bude tohle ústavním soudem schváleno, tak budeme žít v úplně jiné zemi. Bude to diktatura se všemi důsledky, které z toho vyplývají,“ říká v reportáži RFE/RL opoziční politik Dmitrij Gudkov.
Změna je součástí širších ústavních změn, které vyvolaly minulý měsíc v Rusku protesty. Ruský ústavní soud tento týden shledal, že ústavní změny jsou v souladu se základním zákonem. Předznamenalo to i hlasování v Dumě - kde pro ústavní změny hlasovalo 383 poslanců, 42 nebylo přítomno a nikdo nebyl proti. Všelidové hlasování o těchto změnách je naplánováno na 22. dubna.
Proč se prezident Putin rozhodl pro ústavní změny, jsme rozebrali v rozhovoru s britským profesorem Markem Galeottim - bývalým ředitelem Centra pro evropskou bezpečnost a také autorem knihy „Musíme si promluvit o Putinovi“.
„Putin teď myslí na to, jakou stopu zanechá v historii Ruska. Je to fascinující. On teď přemýšlí o své historické úloze. O tom, jak se o něm bude psát za 100 let,“ říká profesor v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Myslím, že jedna z nejzajímavějších věcí na Putinovi je, že stále úplně nevíme, jaký doopravdy je. Stále přeceňujeme, čeho dosáhl a jak důležitou postavou se stal. Má výbornou vlastnost hrát pro různé diváky a v různorodých příležitostech. Dokáže vypadat jako státník, který se postaví Američanům, třeba proti jejich útoku a zabití Solejmáního, také dokáže trollit, dokáže ovlivňovat volby, může být sociální konzervativec pro ty, kteří věří, že by se Rusko mělo vrátit ke starým hodnotám a také může být ten, kdo chce společnost modernizovat. On nedokáže promýšlet mnoho tahů dopředu. Jeho hra nejsou šachy, ale judo. Jako každý dobrý zápasník juda pozoruje svého protivníka a čeká na příležitost. A když ji vidí, zaútočí a při tom nemáte moc čas na přemýšlení,“ dodává Galeotti.
A jaký byl Putin jako mladík? „Co je jasné, tak Putin nikdy nebyl nějaký ideologický komunista, nejevil žádný zájem o marxismus-leninismus. On vstoupil do strany, když tam prostě potřeboval vstoupit kvůli své kariéře,“ odpovídá Galeotti.
Dále dodává: „Jako dítě vyrůstal v drsné části tehdejšího Leningradu, který byl v té době stále ještě zdevastován válkou. Putin se tehdy pohyboval v prostředí místních gangů. To je i důvod, proč začal chodit do zápasnických kurzů a později i na judo. Protože on byl malé dítě a potřeboval se umět bránit. A také chtěl najít správný gang. Lidi, na které by se mohl spolehnout, kteří si navzájem kryjí záda. A to je podle mě i jeho celoživotní snaha: najít si prostě nějaký gang.“
„Vstoupil do KGB. Zaprvé kvůli tomu, že viděl v sovětské televizi všechny ty filmy o hrdinných sovětských špionech, ale zároveň i proto, že to byl ten největší a nejsilnější gang v zemi. A platí až dodnes. Putin se stále obklopuje lidmi, kterým může věřit. Lidmi, kteří pak - řečeno narovinu - využívají této situace a získávají obrovské množství peněz z ruského státu. To ale Putinovi nevadí. Oni se starají o něj a na oplátku on o ně. Ale je to stále ten příběh toho malého chlapce, který hledá nějaký gang, v němž najde bezpečí a kamarádství. Pořád to tak dělá - i poté, co už je 20 let prezidentem a vládcem Ruska.“
Podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
