Hlavní obsah

Původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili, připustil šéf NCOZ

Foto: vláda.cz

Vyšetřovatelé si podle Jiřího Mazánka v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU.

Reklama

Byli na odchodu od policie a asi neměli moc velkou motivaci, uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál Jiří Mazánek.

Článek

Původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili, připustil v rozhovoru pro Radiožurnál šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Vyšetřovatelé si podle něj v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu otravy Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.

Policisté, kteří na vyšetřování výbuchů pracovali v roce 2018, si dvě tváře s agenty nespojili. „Dá se říct, že pochybili. Ti , kdo byli vyšetřovatelé v roce 2018, odcházeli od policie a asi neměli úplně velkou motivaci,“ řekl Mazánek, který vede centrálu od srpna 2018.

„To, že tito dva důstojníci jsou spojeni s výbuchem ve Vrběticích a je to jediná vyšetřovací verze, tak to jsme stanovili v lednu 2020. Je jedna jediná vyšetřovací verze a my si za ní jednoznačně stojíme,“ řekl Mazánek Radiožurnálu.

V kauze dosud nepadlo obvinění. Podle Mazánka je to proto, že policie zatím nemá nashromážděn dostatek důkazů, aby mohla trestní stíhání zahájit. „Pracujeme na tom, aby tomu tak bylo,“ dodal. Za slušný termín by považoval konec roku, ale nevyloučil, že se to protáhne. „Jsme závislí na řadě mezinárodních právních spoluprací, takže se to těžko odhaduje,“ řekl.

Od doby, kdy se případ zveřejnil, má policie řadu nových stop a důkazů, včetně výstupu z mezinárodní spolupráce. Mazánek je ale nespecifikoval. Zdůraznil také, že na spojení agentů s výbuchy přišli policisté ve spolupráci s BIS sami a prověřili. „Chci, aby bylo jasné, že jsme to od nikoho nedostali - nedostali jsme to od Američanů ani od žádné jiné tajné služby,“ řekl.

Zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb, vyvolalo letos diplomatickou roztržku s Ruskem. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva zjištění odmítla a reagovala vyhoštěním 20 diplomatů a zaměstnanců ambasády v ruské metropoli. Poté rozhodla ČR o zastropování počtu diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle stavu na české ambasádě v Moskvě a vyhoštění dalších 63 pracovníků ambasády. Ti z Česka odcestovali do konce května. Moskva reagovala prohlášením, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Reklama

Doporučované