Hlavní obsah

Odpůrci opatření v Nizozemsku neřeší konspirace jako Češi, líčí reportér

Foto: Seznam Zprávy

Reportér Seznam Zpráv Milan Rokos během cesty po Nizozemsku.

Reklama

Reportér a editor zahraniční rubriky Seznam Zpráv Milan Rokos vypráví o cestě do covidem těžce zkoušeného Nizozemska a rozdílech oproti situaci v České republice.

Článek

Kolik akcí jsi v rámci své reportážní cesty absolvoval?

V Nizozemsku jsem strávil celkem tři dny, každý den jsem pořídil jednu reportáž. Nejdřív mne zajímaly reakce majitelů a provozovatelů amsterdamských hospod a barů na nová protiepidemická opatření, která jim nařizují zavírat už v pět hodin odpoledne. Poté jsem se sešel s českou zdravotní sestrou, která v Amsterdamu dlouhodobě žije a pracuje, a mluvil s ní o současné nelehké situaci ve zdejších nemocnicích, ve kterých působí. A nakonec jsem se přesunul do Utrechtu na velkou demonstraci odpůrců covidových opatření.

Když jsi zmínil odpůrce, liší se nějak jejich postoj v Nizozemí a v Česku?

To mě hodně překvapilo, protože odpůrci sice v Nizozemsku také jsou, ale jedná se o výrazně odlišnou skupinu lidí než u nás. Zatímco v Česku chodí na demonstrace hojně vyznavači konspirací, řeší se dezinformace typu komplot Billa Gatese nebo čipy ve vakcínách a mluví zde extremisté, jako je šéf Dělnické strany Vandas, v Nizozemsku jde často o příslušníky střední třídy a jejich argumentace není o konspiracích, ale zaznívají, řekněme, racionálnější argumenty. K častým tématům patří například odpor vůči QR kódům, jimiž se prokazují očkovaní. Těmto lidem stávající systém vadí, obávají se o své osobní svobody, sledování pohybu a podobně.

V čem se v těchto týdnech život v Nizozemsku a Česku podobá a v čem je naopak jiný?

Stejně jako v Česku jsou i v Nizozemsku samozřejmostí třeba roušky ve vnitřních prostorách, to je všudypřítomné opatření a nevedou se kolem toho žádné debaty, všude jsou vyžadovány. Co je jiné, tak to je určitě mnohem striktnější přístup hospodských ke kontrolám očkování, zcela běžně je kontrolují čtečkami zmiňovaných QR kódů. Všude, kde jsem byl, tohle probíhalo zcela automaticky a bez výjimek, což v Česku zdaleka pravidlem není.

V Nizozemsku je podle posledních dat proočkovanost přes 72 procent, tedy o dost vyšší než v Česku. Jak vypadá tamní kampaň na podporu očkování?

Politici o očkování samozřejmě mluví, doporučují jej, ale že bych někde zaznamenal například kampaň v podobě plakátů v ulicích a podobně, to nemohu říct. Na to jsem se zaměřil už při příletu do Amsterdamu, ale podobná kampaň v zemi viditelná není. Dá se říct, že tlak na očkování je vyvíjen zejména omezeními pro neočkované, kteří nemohou například do restaurací a dalších podniků.

Nizozemsko je zřejmě jednou z prvních evropských zemí, kde se objevila nová varianta omikron. Jak země na nové riziko reagovala a jak se výskyt promítá do chování obyvatel?

Výskyt omikronu opatření v zemi nijak nezměnil, protože v Nizozemsku přišlo zpřísnění pravidel ještě předtím, než se tato varianta viru v Evropě objevila. Celkově není znát, že by kvůli omikronu panovaly nějaké velké obavy, což je nejspíš částečně způsobené i tím, že situace v zemi ohledně covidu je velmi špatná už teď, takže se řeší zejména aktuální problémy, jako například nedostatek nemocničních lůžek a opravdu značný podstav zdravotnického personálu. Například zdravotní sestra, se kterou jsem mluvil já, je takzvaný freelancer a aktuálně má kontrakty v několika různých nemocnicích, kde pracuje na různých odděleních. Takže v tomto směru na tom Nizozemsko opravdu není vůbec dobře.

Reklama

Doporučované