Hlavní obsah

Podklady pro blahořečení Martina Středy shromáždí komise historiků

Ilustrační foto.

Reklama

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle sestavil historickou komisi pro řízení o beatifikaci - tedy blahořečení - Martina Středy, jenž byl duchovní oporou brněnské posádky při švédském obléhání za třicetileté války.

Článek

„Sedm znalců složilo přísahu ve středu,“ oznámila mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. V archivech budou hledat a shromaždovat informace o Středově životě a činech i jeho uctívání mezi věřícími.

Po skončení bádání musí odborníci sepsat zprávu, kterou spolu se shromážděnou dokumentací odevzdají biskupovi nebo jeho delegátovi, uvedl moderátor kanonizačních řízení v brněnské diecézi Jan Makyča.

Podnět k blahořečení Středy vzešel od biskupa Vojtěcha Cikrleho. Získal podporu ostatních českých a moravských biskupů, poté se čekalo na vyjádření Vatikánu. Souhlas přišel loni na podzim.

Středa, nebo také Stredonius, se narodil v roce 1588 v Hlivicích ve Slezsku, zemřel v roce 1649 v Brně. Proslul jako teolog a řečník. V době švédského obléhání vedl brněnskou jezuitskou kolej. Obráncům Brna pomáhal nejen modlitbou, ale také organizačními schopnostmi. Dal vycvičit oddíl studentů ve zbrani.

Po Středovi je pojmenovaná jedna z nejkratších brněnských ulic a je spolupatronem duchovního centra v Brně-Lesné. V roce 2020 požehnal biskup Cikrle sochu Martina Středy. Stojí před jezuitským kostelem, kde je Středa pohřbený.

Blahořečení je předstupněm svatořečení. Status blahoslavené osoby má už roku 1998 brněnská rodačka Marie Restituta Kafková, řeholnice popravená nacisty.

Biskup Cikrle v minulosti zahájil také kanonizační procesy kněžských obětí komunistické zvůle Jana Buly a Václava Drboly, dále pak boromejky Vojtěchy Hasmandové a sestry těšitelky Rosy Vůjtěchové.

Reklama

Související témata:

Doporučované