Hlavní obsah

Povodí Moravy modernizuje plavební komory na Baťově kanále

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Povodí Moravy modernizuje takzvané rejdy všech jedenácti plavebních komor na Baťově kanále. Rejda je místo, které mohou lodě využít k zakotvení, když čekají, než dostanou povolení vplout do komory.

Článek

Pracovat na rejdách se bude postupně do roku 2024 tak, aby byl umožněn plynulý provoz v době hlavních plavebních sezon. Náklady jsou 61 milionů korun. V t

Loni na podzim začaly práce na rejdách obou plavebních komor ve Vnorovech a dolní rejdě plavební komory Kunovský Les. „Ve Vnorovech vzniknou na obou komorách jak svislé stěny s betonovým zhlavím, tak pevná vyvazovací mola na nosných sloupech, která budou vetknutá do dna vodní cesty. Délka čekacích stání bude 35 metrů. Samozřejmostí je nové osvětlení. Vše bude splňovat moderní standardy pro plavbu a bezpečný pohyb před vstupem do plavební komory,“ popsal vedoucí útvaru rozvoje vodních cest Karel Goldemund z Povodí Moravy. Doplnil, že u plavební komory Kunovský Les modernizací dolní rejdy podnik navazuje na stavbu nového přístaviště, které otevřel loni.

Hlavní práce na modernizaci těchto rejd firma dokončí do jara, tedy před zahájením hlavní plavební sezony 2022. V následujícím období se uskuteční modernizace na dalších osmi plavebních komorách Baťova kanálu. „Ještě v letošním roce bychom rádi zahájili modernizaci rejd plavebních komor v Petrově, Veselí nad Moravou, Uherském Ostrohu a Nedakonicích. Modernizace na dalších rejdách plavebních komor budou probíhat průběžně až do roku 2024. Vodní cesta tak získá nové moderní rejdy, které návštěvníkům Baťova kanálu poskytnou dostatek prostoru pro bezpečný vjezd i výjezd z plavební komory,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

V souvislosti se stavebními pracemi se tak dají v dotyčných místech předpokládat drobná omezení plavby. Podle mluvčího se však budou dotýkat vždy pouze daného modernizovaného místa a nebudou mít vliv na celkovou plynulost plavby na Baťově kanále.

Baťův kanál vznikl ve 30. letech 20. století. Původně sloužil nákladní dopravě, vozilo se po něm především uhlí. Částečně vede korytem Moravy a od Otrokovic na Zlínsku do slovenské Skalice je dlouhý 53,8 kilometru. V budoucnu je v plánu trasu prodloužit do Kroměříže na jedné straně a na druhé do Hodonína, čímž by délka kanálu přesáhla 75 kilometrů.

Reklama

Související témata:

Doporučované