Článek
Plnohodnotně zapojit by se totiž mohly dvě ukrajinské lékařky, které již na oddělení pod odborným dohledem působí. Nyní se snaží splnit všechny podmínky dané českou legislativou tak, aby mohly s pacienty pracovat zcela samostatně. Pro nemocnici by byly vítanou personální posilou.
Nemocnice se už od počátku válečného konfliktu snaží nabízet práci uprchlíkům z Ukrajiny a do současnosti pro ně vytvořilo 33 pracovních pozic, většina z nich byla určena právě pro zdravotnické pracovníky, tedy lékaře a sestry, ale část i pro nezdravotnické profese, například dělníky. „U lékařů se nám podařilo obsadit čtyři pozice. To znamená, že jsme přijali čtyři Ukrajince, kteří ve své vlasti pracovali jako lékaři. Nicméně z pohledu české legislativy je nezbytné, aby měli nostrifikaci diplomu, tedy uznání vysokoškolského vzdělání, a měli splněnu odbornou způsobilost pro výkon zdravotnického povolání,“ připomněla náměstkyně ředitele pro řízení lidských zdrojů a správu MNO Kateřina Kyselá.
Lékaře proto nemocnice nejprve zaměstnala jako takzvané kodéry a ve zdravotnických provozech zodpovídali například za administrativu zdravotních výkonů pro pojišťovny. „Z těch čtyř lékařů už dva mají uznánu odbornou způsobilost a pracují nyní jako lékaři-absolventi, což je u nás ten nejnižší profesní stupeň, který v zaměstnáni mohou mít,“ uvedla Kyselá. Další lékař se vrátil zpět na Ukrajinu a poslední lékařka zůstává na pozici kodéra. Právě dvě lékařky s uznanou odbornou způsobilostí se ale už připravují na další profesní krok, kterým je aprobační zkouška. V případě, že ji úspěšně absolvují, budou moci působit samostatně bez odborného dohledu a následně si mohou nechat uznat i specializaci, a plnohodnotně se tak věnovat oboru, v němž působily v rodné zemi.
Podle Kyselé nemocnice lékařky cíleně umístila právě na geriatrii, kde se dlouhodobě těžko lékaři shánějí. „Je to oddělení, které není pro naše doktory tak atraktivní jako ostatní. Permanentně se nám tam nedaří udržet stálý tým lékařů,“ uvedla Kyselá. Už nyní na tomto oddělení působí dva Ukrajinci, kteří přišli ještě před válečným konfliktem. „Jsou tak pro ně velkou oporou a je pravda, že adaptace obou lékařek byla mnohem rychlejší. Aktuálně na geriatrii působí sedm lékařů, a když vám jeden vypadne, je to problém, takže přítomnost dvou lékařů na tomto oddělení nám určitě pomohou,“ podotkla Kyselá.
Jednou z ukrajinských lékařek, která se nyní chystá na aprobační zkoušku a vypomáhá na geriatrii, je čtyřicetiletá Tetjana Javnyková pocházející z Kremenčuku. Na Ukrajině pracovala v nemocnici na příjmové ambulanci a posledních pět let jako kardioložka v ambulanci. Javnyková ČTK řekla, že před zhruba dvěma týdny požádala o termín aprobační zkoušky, který by mohla znát nejspíš v srpnu. Lékařka se na příchod do Česka už nějakou dobu připravuje, absolvovala například on-line výuku češtiny. Původně totiž plánovala, že by se do Česka natrvalo přestěhovala zhruba za čtyři roky, až syn dokončí střední školu. Válečný konflikt ale vše urychlil a lékařka žije v Ostravě od letošního března. Nemocnice ji pomohla i s ubytováním. „Manžel je na Ukrajině a hned po skončení války přijede za námi,“ uvedla Javnyková, která plánuje, že by se s rodinou v tuzemsku usadila.
Podle Kyselé je sice proces zaměstnávání lékařů ze zahraničí poměrně zdlouhavý a pro nemocnici náročný, přesto se jí vyplatí, protože zdravotnického personálu je v Česku obecně nedostatek. Největší problémy, s nimiž se lékaři musí vyrovnat, je hlavně jazyková bariéra, ale například i odlišnost některých medicínských postupů.
