Hlavní obsah

V novém muzeu v Litovli lidé uvidí 300 harmonik, otevřeno bude v červnu

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

Tři stovky harmonik různého stáří a velikosti budou k vidění v chystaném muzeu v Litovli, jehož příprava pokročila do závěrečné fáze. V muzeu budou harmoniky a heligonky ze sbírky Jiřího Sedláčka, který nástroje věnoval městu.

Článek

Muzeum harmonik plánujeme otevřít v červnu. Stavební firma v závěru loňského roku dokončila úpravy prostor v Záložně na centrálním náměstí v Litovli, kde muzeum harmonik bude. Do prostor muzea byly harmoniky z rodinného domu sběratele Sedláčka opatrně převezeny na začátku letošního roku, všechny zaevidují a pak instalují do vitrín.

„Pan Sedláček nám daroval zhruba 400 harmonik. Do muzea se jich vejde přibližně 300, takže expozice bude průběžně obměňována. Její součástí budou i různé interaktivní prvky,“ uvedl Kohout. Vybudování muzea harmonik stálo přes pět milionů korun, investice by měla zvýšit zájem turistů o Litovel. „Hodnota samotné sbírka harmonik je jen obtížně vyčíslitelná,“ podotkl starosta Litovle Viktor Kohout, podle kterého sbírka nemá ve střední Evropě obdoby.

Sběratel Sedláček svůj život zasvětil akordeonům, heligonkám a atypickým harmonikám. Hudební nástroje mu zaplnily celý dům. Ve dvou velkých pokojích a na chodbě rodinného domu Sedláček postupně vystavil více než 230 harmonik z tuzemska, Německa a Itálie. Nejstarší vystavená harmonika se poprvé rozezněla před 150 lety. „Na harmoniku hraji odmalička a sbírám je od doby, kdy jsem zjistil, že jsou také krásně zdobené. U heligonek mě zase nadchl jejich hluboký bas,“ řekl Sedláček.

V roce 2011 se Sedláček rozhodl zřídit si doma menší muzeum zaměřené na tento hudební nástroj, aby netradiční sbírku zpřístupnil veřejnosti. Sbírka zahrnuje harmoniky od 55 ze 70 tuzemských výrobců. Speciální sekci tvoří harmoniky vyrobené v Itálii a Německu, které mají svůj charakteristický design.

Výroba harmonik měla na území bývalého Československa dlouholetou tradici. Například firma Hlaváček podle Sedláčka v dobách největší slávy zaměstnávala zhruba 30 lidí a ročně vyrobila 500 krásně zdobených heligonek. „Většinou se jednalo o náročnou ruční práci,“ řekl. Po roce 1948 ale byla veškerá produkce harmonik zestátněna a kvalita hudebních nástrojů prudce klesla. Nyní se v Česku podle Sedláčka vyrábějí jen repliky tradičních harmonik a heligonek.

Sedláček se o sbírku harmonik pečlivě staral a každý vystavený hudební nástroj měl důkladně zdokumentovaný. Všechny nástroje jsou evidovány ve fondu ministerstva kultury a jsou neprodejné.

Reklama

Související témata:

Doporučované