Hlavní obsah

Plzeň si výstavou v centru připomene nejhorší povodně ve své moderní historii

Foto: Getty Images

Plzeň.

Reklama

Plzeň si výstavou Povodně 2002 v centru města připomene nejhorší záplavy ve své moderní historii. Velká voda, srovnatelná s léty 1845 a 1890, před 20 roky zaplavila 11 procent území města, tedy 1509 hektarů.

Článek

Škody dosáhly 526 milionů korun, velká voda kompletně zničila 22 domů a objektů. Výstava se otevře ve čtvrtek 11. srpna v 16:00, její součástí bude i prezentace hasičské techniky či beseda s aktéry událostí. „Expozice obsahuje fotografie i texty, které popisují atmosféru těžkých a vypjatých okamžiků,“ řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková. Před radnicí u Morového sloupu budou tabule do 30. srpna, v mázhauzu radnice do 15. září.

Po první vlně dešťů od 6. srpna, které napáchaly škody jen v některých okrajových částech města, začalo v neděli 11. srpna v západních Čechách vydatně pršet. „Nasycená půda už nedokázala další vodu pojmout. Zvedla se hladina Úslavy, pak Úhlavy a o půlden později Radbuzy. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se podařilo oddálit příchod povodňové vlny z řeky Mže v době nejvyšších průtoků na ostatních řekách, a tím zabránit dalšímu zhoršení již tak kritické situace,“ řekl primátor Pavel Šindelář (ODS).

Ve dnech 8. až 13. srpna 2002 zaplavila velká voda nejvíce městské části Koterov, Božkov a Roudná, v centru pak Denisovo a Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářku a lokalitu U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Uzavřely se všechny mosty, kromě mostu Milénia. Kolabovala doprava, zásobování. Ve středu 14. srpna začala voda opadávat. Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně 200 až 500leté vody, Úhlavou protékala až 1000letá voda a Úslavou dokonce více než 1000letá voda. „Škody na městském majetku činily zhruba 250 milionů korun,“ řekl Šindelář.

Podle tehdejšího primátora Jiřího Šnebergera (ODS) po celou dobu povodní jezdila MHD, fungovala elektřina i vodovod a město bylo průjezdné. Nikdo nebyl těžce zraněn. Vystěhována byla menší čtvrť Roudná poblíž centra, jinde se evakuovalo jen několik domů. Následky povodní nebyly ve městě vidět dlouho a nebyly dramatické. „V Praze byla povodeň horší. Plzeň měla velkou výhodu, kterou jsme ocenili až při záplavách, že se tam nikdy nepovolilo stavět v zátopovém pásmu,“ řekl. Nehrozilo tak masivní stěhování velkých sídlišť. Během povodní se také ukázalo, že nové stavby jsou dobře založeny a voda na nich nezanechá následky, stačilo je vysušit.

Úplně pod vodou byl Rondel, takže se nedalo projet po Karlovarské třídě. „Tehdy ještě nebyl obchvat Plzně, a tak bylo velkým problémem, že se auta z Prahy nedostala do Rozvadova a dál na Německo, protože se ještě projíždělo městem,“ řekl Šneberger. Také magistrála pod Roosveltovým mostem byla zatopená a musela se zavřít. „Auta jsme posílali přes nově dokončený most Milénia a ulicí U Trati. Most tehdy ještě nebyl dokončený. Otvíral se na zvláštní povolení, abychom vůbec umožnili průjezd městem,“ uvedl.

V Roudné byla zatopena většina domů do výše dvou metrů. Musela se vystěhovat celá, někteří z více než tisícovky obyvatel to ale odmítli. Lidé strávili několik nocí hlavně v tělocvičnách škol na Lochotíně. Když voda opadla, tak se po kontrolách statikem vrátili domů a začali uklízet, „Považoval jsem za zázrak, že už tam potom nic nespadlo,“ řekl Šneberger. V Roudné to „odneslo“ deset domů.

Spolupráce a solidarita byly podle tehdejšího primátora perfektní. Nepotřebovali jsme pomoc a stačili jsme si sami, dodal. Stovky lidí hodně pomáhaly, když se pytlovalo nábřeží. „Pytle naskládali do výšky jednoho metru po celé trase od Wilsonova mostu až k Jánu. Řeka tehdy přetekla navigaci (hluboké kamenné koryto) o metr. Metrové bariéry z pytlů už začaly přetékat,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Doporučované