Hlavní obsah

Program Měšťanské besedy, jež se otevřela před 120 lety, pandemie značně omezila

Foto: Seznam Zprávy

.

Reklama

Značné omezení provozu znemanala letos pandemie koronaviru pro plzeňskou Měšťanskou besedu. Řadu kulturních akcí musela zrušit nebo přeložit na jiný termín.

Článek

Jeden z nejvýznamnějších novorenesančních objektů v Plzni se poprvé otevřel pro veřejnost přesně před 120 lety - 29. prosince 1901. Celková kapacita všech sálů je přes 1000 míst. V letech před koronavirovou pandemií, před rokem 2020, se v Měšťanské besedě konalo průměrně na 2000 akcí ročně a prošlo jí kolem 160 000 návštěvníků.

Program v Měšťanské besedě zcela ochromila koronavirová pandemie. „Některé z akcí se podařilo přeložit na náhradní termíny, ale řadu z nich už nebylo možné zorganizovat. Doufáme, že v nastávajícím roce 2022 se situace zlepší a bude možné všechny připravované koncerty, vystoupení, kurzy, plesy, festivaly a další akce uskutečnit,“ řekl Ivan Jáchim, jednatel společnosti Měšťanská beseda Plzeň, která objekt provozuje. Naplánovaný je například koncert bratří Ebenů, zpěvačky Radůzy či operní pěvkyně Magdaleny Kožené. Letos se beseda kvůli protikoronavirovým omezením otevřela poprvé až v červnu, a to po 231 dnech, kdy bylo kvůli pandemii zakázáno pořádat kulturní akce. Od loňska do letošního června se zrušilo nebo přesunulo téměř 1000 naplánovaných akcí. Nemohly se konat například oblíbené plesy, imatrikulace, inaugurace, významnou část roku 2020 až do letošního června nehrálo kino, informovala Měšťanská beseda letos v tiskové zprávě letos červnu.

Měšťanskou besedu nechal v roce 19201 postavit plzeňský spolek měšťanů a hned se stala centrem kultury ve městě. Po velké novodobé rekonstrukci, dokončené v roce 2005, se reprezentativní prostory včetně Kina Beseda a Divadélka Jonáš využívají pro koncerty, divadelní představení, plesy, večírky, filmové projekce, festivaly, přednášky, konference, školení i akce pro děti.

Budovu, která je od roku 1994 kulturní památkou, postavil plzeňský stavitel František Kotek podle vítězného soutěžního návrhu architekta Aloise Čenského z roku 1898. Od počátku byla v přízemí honosná kavárna s výhledem do sadového okruhu města. Součástí areálu byla i zahradní část s dřevěným dekorativním hudebním pavilonem a krytou arkádou venkovní restaurace, kde se odehrávaly letní taneční večery. Kavárna prodělala rozsáhlou rekonstrukci v roce 2019. Besedu navštívila řada významných osobností, například v roce 1921 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Kavárnu si mimo jiné oblíbil spisovatel Karel Klostermann či vynálezce František Křižík, jenž se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že velký sál měl od samého počátku elektrické osvětlení.

Kromě vystoupení současných českých hudebních a hereckých hvězd se v Měšťanské besedě uskutečnilo mnoho zahraničních koncertů. Největší boom započal rokem 2015, kdy se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury.

Reklama

Související témata:

Doporučované