Článek
Postup se osvědčil i při povodních v roce 2013 a nadále jde o nejlepší způsob jak zabránit poničení mostu. Při povodních v Praze před 20 lety jako velitel čety řídil zásah a zodpovídal za stav nejstaršího pražského mostu. „Využití bagru s dlouhým ramenem, který jezdí po mostě, je jediný možný způsob jak postupovat. Při takto rychle proudící vodě a kvůli vírům, které se vytváří, není možné u Karlova mostu operovat třeba s lodí a zasahovat z hladiny,“ řekl velitel čety pražských hasičů Václav Kratochvíl.
Při povodních před 20 lety hasiči s pomocí bagru zajišťovali, aby předměty, které s sebou nesla voda, propluly pod mostem, aniž ho poškodí nebo se v mostním oblouku vzpříčí. Mnohé objekty tak bagr lžící potápěl nebo je rozbíjel. Pod mostem díky tomu tehdy propluly objemné klády a trámy, ale i chaty, návěsy kamionů nebo zásobník s propan-butanem, popsal zásah jeho tehdejší velitel.
Povodně v Praze v roce 2002 označil Kratochvíl, který u pražského hasičského sboru působí přes 30 let, za mimořádné. Město a záchranné složky tehdy podle něj nebyly na rychlost a rozsah potopy adekvátně připravené. Podle kritiků k tomu tehdy přispěly mimo jiné nepřesné předpovědi rychlosti stoupání vody. Naopak dnes jsou varování před povodněmi včasná, uvedl Kratochvíl.
Lepší ochranu metropole před velkou vodou oproti době na začátku století nyní zajišťují i protipovodňové zábrany, které město začalo budovat zvláště v období po ničivých záplavách v roce 2002. Podle Kratochvíla jsou díky tomu citlivá místa metropole chráněna. Ukázalo se to i při povodních před devíti lety, kdy nebyla zaplavena Malá Strana či Staré Město.
Pražský magistrát vložil od povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun, uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Připravenost ochrany města před případnou povodní se prověřuje pravidelnými cvičeními. Zkouší se mimo jiné vyskladnění a stavba protipovodňových zábran. Mobilní zábrany jsou nyní umístěny ve skladech v areálu Správy služeb hlavního města v Dubči.
V roce 2002 zatopila voda desítku pražských čtvrtí, desítky tisíc lidí byly evakuovány. Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady a voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Další velká povodeň přišla v roce 2013, kdy se z břehů vylily i menší vodní toky jako Botič či Rokytka. Škody tehdy dosáhly 2,2 miliardy korun.
