Článek
Návštěvníci tak uvidí tkané textilie, paličkované krajky, obrazy ušité jako textilní koláž, rozsáhlé háčkované obrazy nebo rozměrné kresby, všechno vznikající ohromné množství hodin. Výstava se jmenuje Mladí a klidní a potrvá do 29. května.
Název může odkazovat k americkému televiznímu seriálu Mladí a Neklidní, který se vysílá skoro 50 let. Patří sice z tohoto hlediska k nejznámějším, telenovela o dvou rodinách podnikajících v kosmetickém průmyslu ale podle filmových a televizních fanoušků patří k té nejméně kvalitní televizní tvorbě. Na portálu Česko-Slovenská filmová databáze má od fanoušků tři procenta oblíbenosti. Seriál může symbolizovat obrovské množství vyrobeného s malým podílem námahy i snahy. Naproti tomu tvorba umělců vystavujících v MeetFactory ukazuje velkou míru soustředěné práce třeba jen pro jediný výrobek.
Výstava Mladí a klidní je součástí výstavní dramaturgie MeetFactory Jiné poznání. Zachycuje tendenci umělců stejné generace, jež opustila konceptuální minimalismus dominující v době jejich studií na uměleckých školách, a uchýlila se k řemeslným technikám vyžadujícím rukodělnou zručnost, houževnatost a mnohdy fyzicky i psychicky úmornou ruční práci.
Své právě vystavují Alžběta Bačíková a Veronika Janštová, Radka Bodzewicz, Dante Buu, Pavel Havrda, Juliana Höschlová, Semir Mustafa, Michael Nosek a Hana Nosková, Kristýna Šormová a Marie Tučková.
Podle kurátorky Evy Riebové tato ruční práce díky jejímu stále se opakujícímu rytmu stav plného soustředění, který se dnes v poučkách o zdravém životním stylu a seberozvoji nazývá mindfulness. Je to stav, kdy člověk plně prožívá přítomnost, zvládá přitom své emoce a zachovává si odstup od myšlenek, které někam odvádějí pozornost.
Umělcům by měla jejich zmíněná ruční práce ve spojení s uspokojením s tvorbou samotných objektů a hmatovým vjemem jednotlivých materiálů přinášet na rozdíl od práce v digitálním prostředí blahodárný zklidňující efekt, míní kurátorka. Mnohahodinová manuální práce ale může zároveň vyvolávat pocity stresu a fyzické bolesti.
K ruční práci se autoři často obrátili v reakci na frustraci, která pro některé byla spojená s uměleckou tvorbou plnou digitálního a konceptuálního přístupu k umění, pro další novou životní situací, zdravotním stavem anebo v posledních dvou letech pandemií.
