Hlavní obsah

Plakety v Praze připomínají popraveného odbojáře i emigranta odvlečeného Sověty

Foto: Seznam Zprávy

.

Reklama

Plakety na domech v pražských Dejvicích a Nuslích od dneška připomínají památku účastníka protikomunistického odboje Josefa Charváta a emigranta a bývalého příslušníka armády Ukrajinské lidové republiky Mykoly Rossinevyče.

Článek

Charvát byl popraven v roce 1949 v Praze, Rossinevyče odvlekla v roce 1945 z Československa sovětská kontrarozvědka Smerš. V Kyjevě zahynul za nevyjasněných okolností. Pamětní desky na domy, kde muži bydleli před svým zatčením, připevnili zástupci iniciativy Poslední adresa.

Památku Josefa Charváta, který byl popraven ve 26 letech, uctili lidé ve Svatovítské ulici v Praze 6. Podle historika Prokopa Tomka se Charvát zapojil do protikomunistického odboje tím, že se v květnu 1949 zúčastnil pokusu o osvobození politických vězňů z věznice Litoměřice. Po neúspěšné akci byl i se svojí ženou Vlastou zatčen. Charvát byl odsouzen k trestu smrti a 5. listopadu 1949 na Pankráci popraven. Charvátova manželka Vlasta, která během výslechů potratila, byla odsouzena na doživotí. Z vězení se dostala až po mnoha letech. Odešla do emigrace a do Československa se vrátila po roce 1989.

Piety se zúčastnil také historik Konstantin Morozov z ruské nevládní lidskoprávní organizace Memorial, nyní likvidované tamním režimem. V Rusku iniciativu Poslední adresa inicioval právě Memorial, iniciativa je i na Ukrajině. V Česku ji zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Pietní akce k uctění památky Mykoly Rossinevyče se odehrála ve Viktorinově ulici v Praze 4, kde bydlel se svou manželkou, dirigentkou Platonidou Rossinevyč-Šcurovskou. Rossinevyč se narodil na území dnešní Ukrajiny. Za první světové války bojoval v carské armádě, poté působil v armádě Ukrajinské lidové republiky. V roce 1920 byl internován polskou vládou v Polsku, odkud uprchl do Československa. Příslušníci Smerš podle historičky Anny Chlebiny zatkli Rossinevyče v Praze 12. května 1945 a v srpnu téhož roku jej odvezli do kyjevského vězení.

Rossinevyč byl Sověty obviněn z protisovětské kontrarevoluční činnosti, soudu se však nedočkal. V únoru 1946 měl být údajně zabit v kyjevské vězeňské nemocnici několika kriminálníky, kterým prý nechtěl půjčit oblečení. Podle později nalezené lékařské zprávy se však Rossinevyč počátkem února obrátil na tamního lékaře se zdravotními obtížemi a 10. února 1946 zemřel na oboustranný infarkt ztížený zánětem pohrudnice. Jeho žena dostala první informace o osudu svého manžela až v druhé polovině 50. let.

Piety v Nuslích se zúčastnila také manželka ukrajinského velvyslance v Česku Olga Perebyjnisová. Podotkla, že v současném chování ruských vojsk na Ukrajině a příslušníků sovětské kontrarozvědky po druhé světové válce jsou mrazivé historické paralely.

Během první vlny, mezi 11. a 31. květnem 1945, jen v Praze Sověti zatkli několik desítek až stovek osob. Historici odhadují, že z českých zemí byly odvlečeny zhruba tři stovky lidí, do Československa se jich vrátilo asi 70.

Reklama

Související témata:

Doporučované