Hlavní obsah

Výstava v Klementinu ukazuje restaurování historických knih

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

V sídle Národní knihovny (NK) v Klementinu dnes začíná výstava, která návštěvníky seznámí s restaurováním vzácných knih. Uchovávání knižních svazků patří i ve 21. století digitálních technologií k hlavním úkolům NK.

Článek

Jak vypadá náročná údržba historických knih, bude možné vidět do 2. října na výstavě Restaurování pokladů v Galerii Klementinum.

Návštěvníci si na ní prohlédnou nejrůznější nářadí a materiály a mohou se seznámit s různými postupy, které restaurátoři při opravách historických knih používají. Také se seznámí s profesemi, které o knihy a jejich bezvadný stav pečují. Nejedná se pouze o restaurátory a konzervátory či knihaře, ale i odborníky z klimatologie nebo mikrobiologie. Expozice přináší také informace o tom, jaké jsou typy poškození u historických knih či co se děje se zlomky rukopisů, které se v minulosti použily při výrobě nových knih.

Zkušenosti odborníků s restaurováním knih a jiných písemností se někdy musejí uplatnit při výjimečných příležitostech. Takovými jsou třeba povodně, nejvíce v novodobé historii zasáhla velká voda knižní fondy v srpnu roku 2002, ale také v roce 2013. Při druhé zmíněné události již mnohde měli zkušenosti s tím, že zaplavené knihy je třeba rychle a hluboce zamrazit, aby se zabránilo zničení papíru. Namočený prvotisk Pražské bible z roku 1488 se stal jedním ze symbolů povodní v roce 2002.

Ty tehdy způsobily kromě škod na majetku lidí i četné a možná do té doby nevídané škody na kulturním dědictví. Mnohé se však podařilo napravit, ať už jde o architektonické památky či písemnosti. Poučeni zkušenostmi zahraničních kolegů i v českých institucích zachránili tisíce knih čeští odborníci i dobrovolníci právě jejich rychlým zmrazením. Do konce roku 2006 byly všechny takto konzervované knihy vysušeny; jejich restaurování ale mělo trvat ještě léta. Zda se již podařilo všechny z poškozených knih, které byly určeny k restaurování, opravit, se ČTK nepodařilo zjistit.

Povodeň před 20 lety v českých knihovnách poničila přes 660 000 knih, časopisů, filmů a historických fondů. Vůbec největší škody, které kdy živelní katastrofa na knihovnách v Česku způsobila, dosáhly 380 milionů korun. Při povodních bylo poškozeno přes 50 knihoven.

Podle tehdejších údajů z NK se zmrazilo 140 000 svazků knih. Městská knihovna v Praze, jejíž úsek vzácných tisků v Holešovicích povodeň zcela zničila, převzala od vedení NK poslední vysušený svazek 31. ledna 2007. Z Městské knihovny také pocházela zmíněná Pražská bible. První slovansky tištěnou bibli předali restaurátoři zpět Městské knihovně v roce 2004.

Pomoc od státu s vysoušením a restaurováním knih přicházela podle zasažených institucí tehdy pomalu. Byly také spory o to, kde zřídit centrální pracoviště na takové zákroky. Výrazně pomáhali sponzoři či zahraniční subjekty; celkové náklady na obnovu knih se proto těžko vyčíslují. Ze státních institucí se na nápravě škod na knižním fondu výrazně podílely Národní knihovna a Národní technické muzeum, které zřídily zvláštní pracoviště.

Reklama

Doporučované