Článek
Veřejnost si mohla prohlédnout armádní techniku včetně vystaveného podzvukového letounu L-159 Alca a zhlédnout ceremoniál, jehož součástí bylo udělení pamětních odznaků a čestné stuhy Společnosti Václava Morávka. Akce se konala také k výročí 77 let od konce druhé světové války.
„Čáslav je vojenské město a vždycky bylo. Kromě letiště tady byli tankisté a další posádky,“ připomněl starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny). Připustil, že ne všichni lidé v Čáslavi provoz vojenského letiště vítají. Například někteří rodiče si v minulosti stěžovali, že jim hluk při přistávání nebo vzlétání letadel budí děti.
Podle Málka ale pozitiva vyplývající z působení vojáků na letišti mezi Čáslaví a Chotusicemi jednoznačně převažují. „Jsou to lidé, kteří slouží vlasti, teď mimo jiné i v Pobaltí. Myslím si, že bychom měli být vděční za to, že tady ty profesionály máme,“ dodal starosta.
Stavba letiště začala v roce 1952, vzletová a přistávací dráha byla zkolaudována v listopadu 1954. Plnohodnotnou leteckou základnou se Čáslav stala v roce 1958, kdy sem byl přemístěn 22. stíhací letecký pluk z Chrudimi.
Zásadní změna přišla po pádu komunistického režimu. V rámci modernizace a změny struktury armády, která znamenala i rušení řady vojenských letišť, se čáslavská základna stala jednou z nejdůležitějších v zemi. Po vstupu Česka do NATO v roce 1999 byla zařazena do systému protivzdušné obrany aliance a od roku 2005 je sídlem letky moderních nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen, které má Česko pronajaté od Švédska.
