Hlavní obsah

Vysočina chce od příštího školního roku změnit systém stipendií

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

Kraj Vysočina chce od příštího školního roku změnit podobu motivačních stipendií, které od roku 2010 vyplácí žákům vybraných učebních oborů.

Článek

Podle krajského radního pro školství Jana Břížďaly (Piráti) by měla být nová podoba pravidel poskytování stipendií známá v prvním čtvrtletí příštího roku. Stipendium by mohli získat i maturanti.

Nová podoba pravidel má podle Břížďaly vzniknout ve spolupráci s řediteli středních škol. Zatím za sebou mají první setkání, řekla ČTK ředitelka Střední průmyslové školy Třebíč Petra Hrbáčková. Zatímco ředitel střední odborné školy Nové Město na Moravě Ivo Teplý by zachoval jejich stávající podobu, Luděk Benák, který vede střední odborné učiliště v Chotěboři, by uvítal, kdyby školy mohly ovlivňovat kritéria stipendií. „To se nám zdá docela logické, využívám i stipendia různých firem a kdyby jsme do toho mohli takto nějak vstoupit, byli bychom rádi,“ řekl Benák.

Stipendia jsou určená pro obory žádané na trhu práce. Kromě učňovských oborů by mohla být nově i pro obory maturitní. Stipendia by měla být určená i pro mimořádně nadané žáky nebo žáky talentované na sport, případně by mohla být část peněz ze stipendií určená na nákup vybavení a pomůcek. „Není to špatná myšlenka, ale viděl bych to na dohodu s jednotlivými žáky, někdo dá přednost tomu, že mu zajistíme vybavení, někdo dá přednost penězům,“ řekl Benák.

Výše základního stipendia je zatím podle oborů stanovená na 400 až 1 000 korun měsíčně. Žák může navíc získat prospěchové stipendium 2 000 korun za pololetí. Za určitých podmínek se také vyplácí i jednorázová odměna 10 000 korun, nárok na ni mají i žáci jiných oborů. Podporovaných oborů jsou asi tři desítky, patří mezi ně zedníci, klempíři i pekaři nebo elektromechanici. Kraj na motivačních stipendiích zatím vyplatil asi 27 milionů korun. Letos na stipendia vyhradil čtyři miliony korun, o milion víc než v roce předchozím. „Částka byla navýšená z toho důvodu, že daleko více žáků učebních oborů na tu podporu dosáhlo, jelikož tím, že byla distanční výuka, neměli tak velký počet zameškaných hodin a splnili snadněji podmínky,“ řekl Břížďala.

Reklama

Doporučované