Hlavní obsah

„Říkáme si banáni." Mladá Čechovietnamka vyhrála soutěž pro budoucí politiky

Rozhovor se Sabinou Nguyenovou.Video: Jindřich Šídlo

 

Reklama

Osmnáctiletá Sabina Nguyenová má velké plány: odmaturovat, zachránit mamutí můstek v Harrachově a vstoupit do politiky.

Článek

Příští rok bude pro Sabinu Nguyenovou opravdu důležitý. Program má daný už teď. Na jaře by měla odmaturovat na Anglicko-českém gymnáziu AMAZON, pak ji čekají přijímací zkoušky na univerzitu, kde by chtěla studovat mezinárodní vztahy a diplomacii. A pokud půjde všechno podle přepokladů, v podzimních komunálních volbách se pokusí dostat do zastupitelstva Harrachova v Krkonoších, kde se svou rodinou odmala žije.

A kde se právě teď snaží zachránit slavný, ale už hodně poničený mamutí můstek, kde v roce 1983 pokořil tehdejší československý reprezentant ve skocích na lyžích a dnešní poslanec ČSSD Pavel Ploc světový rekord.

„Vyrůstala jsem mezi skokany ve třídě a mrzelo mě, že už se nemůžeme potkávat, když se v Harrachově neskáče," popisuje Sabina důvody, které ji k její neobvyklé aktivitě přivedly. „Tři roky se nic nedělo a najednou ten můstek vypadal hrozně špatně a lidé do Harrachova přestali jezdit."

S projektem „Na mamuta!" se přihlásila do soutěže organizace Člověk v tísni „Hledá se LeaDr." pro mladé lidi, kteří se zajímají o svět kolem sebe a kteří by jednou mohli osvěžit českou politiku. (Na průběh soutěže se můžete podívat na internetové televizi Stream.cz.) V internetovém hlasování nakonec zvítězila, ale ví, že k záchraně můstku bude ještě dlouhá cesta. Už proto, že se náklady na rekonstrukci můstku odhadují na 200 - 300 milionů korun a celou věc navíc komplikují složité majetkové poměry.

Sabina Nguyenová se v Krkonoších - konkrétně v Jilemnici - narodila, její rodiče přišli do Česka v půlce 90. let a dnes v Harrachově podnikají. Sabina říká, že ji podporují ve všem, pro co se sama rozhodne: „Naše generace dostala skvělou příležitost díky našim rodičům, kteří sem přijeli a dřou jen pro nás - abychom měli lepší život, než měli oni. Jsou schopní dát nám první poslední, je jim vlastně jedno, do čeho se vhrneme. Hlavně, abychom v tom uspěli."

A mimochodem:  Víte, jak si mezi sebou říkají mladí Vietnamci žijící v Česku? „Banáni." Žlutí navenek, bílí uvnitř.

Reklama

Doporučované