Hlavní obsah

Rodiče do vězení, děti do domova. Soud odmítl rehabilitovat východoněmeckou rodinu utíkající na Západ

Foto: Petr Švihel, Seznam.cz

Stíhání by bylo neúčelné vzhledem k trestu v NDR. Rodina východoněmeckých uprchlíků bojuje u soudu za satisfakci. Na obrázku dcera rodiny Jana Birner.

4. 9. 20:17

Podle soudce nelze brát ochranu hranic jako křivdu. „Zničilo nás to,“ oponuje rodina.

Článek

Dokonce i státní zástupce ve středu v jednací síni Okresního soudu v Chebu apeloval na soudce, aby východoněmeckou rodinu Simonových, která se snažila v roce 1982 utéct přes Československo na Západ, rehabilitoval a uznal chybu československého státu.

Jenomže soud rozhodl opačně a rehabilitaci nepřiznal. „V daném případě je problém v tom, že neoprávněně vstoupili na území Československa. Ochrana hranic platí nadále. To, že byly hranice zajištěné, nelze brát jako křivdu,“ zdůvodnil své rozhodnutí soudce Karel Velek.

Jednání se za rodinu zúčastnila jen dcera Jana, dnes už Birner, kterou rozhodnutí znatelně zklamalo. „To, co se nám stalo, naši rodinu zničilo,“ řekla. U soudu nežádala ani omluvu, ani finanční satisfakci, šlo jí jen o rehabilitaci.

Obě strany podaly proti středečnímu rozhodnutí námitku, a případem se tak bude zabývat nadřízený krajský soud.

Manželé Rolf a Petra Simonovi se rozhodli pokusit utéct přes Československo do západního Německa v květnu 1982. S sebou se rozhodli vzít i své dvě nezletilé děti – devítiletou dceru Janu a sedmiletého syna Michaela.

Jenomže jen pár kilometrů za německými hranicemi v obci Doubrava, na dohled od Chebu, je zastavili pohraničníci, kteří provedli osobní kontrolu a zadrželi je, když zjistili, že nemají povolení pro vstup do Československa.

Rodina se následně doznala, že měli v úmyslu uprchnout na Západ.

Během kontroly Petře Simonové pečlivě zabavili i naprosté drobnosti jako například kleštičky a pilník na nehty, zrcátko nebo nitě na špulce.

Trest přišel až v NDR

Postup československých představitelů se změnil v rodinnou tragédii hned následující den. Bez soudu byla rodina předána východoněmecké Stasi s vysvětlením, že zdejší trestní stíhání rodičů by bylo neúčelné vzhledem k trestu, který je postihne na území NDR.

Za pokus o útěk na Západ byla rodina potrestána krutě. Rodiče šli do vězení a děti do dětského domova.

Matka strávila ve vězení jeden rok. Otec ve vězení prožil za mřížemi tři a půl roku. Rodinu to poznamenalo na celý život.

Podle dcery Jany Birner se otec vrátil z vězení jako zlomený člověk. Jeho psychické problémy vyústily v ostré hádky partnerů a rozvod. Rodiče se až ve stáří opět vzali, ale podle dcery šlo jen o pragmatický sňatek.

Silné trauma si prožil i syn Michael. Rodině se podařilo zabránit jeho adopci. Podle sestry se s následky vyrovnává dodnes a je závislý na alkoholu. Aktuálně žije se svojí matkou, sám by se o sebe neuměl postarat.

Doporučené