Článek
22. května 2014: Tehdy to všechno začalo
Ve volbách do Evropského parlamentu získává téměř třetinu hlasů strana UKIP v čele s Nigelem Faragem. Hlavní cíl? Dostat Británii z Evropské unie.
7. května 2015: Referendum bude!
David Cameron se znovu stává britským premiérem a musí splnit svůj předvolební slib: referendum o odchodu z EU. Odejít sám nechce, ale je si jistý, že Britové budou chtít v Unii zůstat a rozhodnutí potvrdí ve všelidovém hlasování.
16. června 2016: Vražda odpůrkyně brexitu
Británií otřásá smrt v řadách zastánců EU – neonacista zavraždil labouristickou poslankyni Jo Coxovou. Kampaň za odchod z Unie i kampaň za setrvání jsou na několik dní pozastaveny.
23. června 2016: Je rozhodnuto!
17,4 milionu Britů hlasuje pro brexit. 16,1 milionu Britů volilo obráceně. Spousta lidí je v šoku. Nejvíc naštvaní jsou Skotové a obyvatelé Severního Irska, kterým se svazek s EU líbí.
Britský ministerský předseda v reakci na výsledek oznamuje, že ve funkci končí. Záhy ho nahrazuje dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová, která se u konzervativců těší silné podpoře.
24. června 2016: Je cosi shnilého na kampani za brexit
Jen pár hodin po volbách začínají vyplouvat na povrch pochybnosti okolo kampaně. Nigel Farage přiznává, že největší proklamovaná výhoda brexitu byla vymyšlená. Později padají i pokuty, protože není jasné, odkud se vzaly peníze na kampaň Leave. Nakonec se ukáže, že se na brexitu podílela i nechvalně známá společnost Cambridge Analytica.
Brexit v pořadu Mapa Jiřího Hoška: Jaké dopady lze očekávat?Video: Hošek, Seznam Zprávy
29. března 2017: Británie má na odchod dva roky
Velká Británie aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy. To znamená, že během následujících dvou let se musejí obě strany (Británie a EU) připravit na odchod a naplánovat jeho podmínky.
8. června 2017: Předčasné volby
Premiérka Theresa Mayová usilovala o to, aby získala v předčasných volbách silnější mandát k vyjednávání, namísto toho pro ni výsledky voleb znamenají debakl. Konzervativci tak musí spoléhat na severoirskou stranu DUP, což premiérce zkomplikuje vyjednávání.
8. a 9. července 2018: Zastánci tvrdého brexitu opouštějí loď
Svůj odchod z vlády oznamují hlavní zastánci brexitu – ministr pro brexit David Davis a den po něm i ministr zahraničí Boris Johnson. Důvod? Nelíbí se jim, že je Mayová k EU tak vstřícná.
Bývalý britský premiér Boris Johnson odsoudil plán brexitu. Označil ho za podvod na voliče.Video: Johana Trešlová, AP, Reuters
21. listopadu 2018: Evropské státy podpořily dohodu o Brexitu
Na mimořádném summitu všech 27 zemí podpořilo návrh dohody o odchodu. Britská vláda s dohodou po několika rezignacích také souhlasí, teď jen zbývá prosadit ji v britském parlamentu. Ten o ní bude hlasovat 11. prosince.
29. března 2019: Brexit day – jaký bude?
Pokud parlament dohodu neschválí do 21. ledna 2019, britská vláda má následující možnosti:
1. Opustit Unii bez dohody (no deal) – bez dohody se budou vztahy EU se Spojeným královstvím řídit podle pravidel WTO.
2. Snažit se získat na dohodu více času – pokud budou obě strany souhlasit, přechodné období se může prodloužit a Britové tak získají více času na vyjednávání.
3. Nové volby – k těm by mohlo dojít, pokud by byla vyslovena nedůvěra vládě.
4. Druhé referendum – to se může stát jen v případě, že ho vláda navrhne a Sněmovna podpoří.
Pokud britský parlament dohodu schválí, datum brexitu bude jisté. 29. března 2019 vystoupí Spojené království z EU a jejich vztahy se od té doby budou řídit schválenou dohodou.
Reportéři Seznamu: Připomeňte si, co všechno také vyplavalo kolem brexitové kampaně.Video: Seznam Zprávy
