Hlavní obsah

Rok od pádu Morandiho mostu v Janově. Dodnes není jasné, kdo nese odpovědnost

Případ doposud nebyl uzavřen. (Video: Klára Mališová, AP, Reuters)

Přesně před rokem, 14. srpna 2018, se severoitalské přístavní město Janov probudilo do silné letní bouřky. Podle záznamů z bezpečnostních kamer auta přejíždějící Morandiho most začala kvůli špatné viditelnosti v silném dešti zpomalovat. O několik minut později se dvousetmetrová část mostu zavěšená na nejzápadnějším ze tří vysokých pilířů zřítila do 45 metrové hloubky. Spolu s vozovkou spadly na skladiště a železniční trať a do rozvodněné řeky Polcevery více než tři desítky osobních a nákladních aut. Pád trval 14 sekund. Zemřelo 43 lidí, dalších 600 přišlo o střechu nad hlavou.

Článek

Ihned po zřícení mostu začaly záchranné akce. Záchranné posádky po přeživších pátraly celou noc. Akci komplikovaly nestabilní kusy sutin a zbývající části mostu, u kterých hrozil kolaps. Pád mohl zapříčinit narušení plynovodů, kvůli dešti narůstaly obavy z možného zatopení oblasti pod mostem.

Pád mostu rozpoutal zájem o stav mostů a silnic v jiných zemích. „Co se stalo v Itálii, je hrozné,” uvedl pro televizi Sky News britský ministr dopravy Chris Grayling. „Pro uklidnění obyvatel probíhá v zemi program opravy vyvýšených úseků dálnic, a to v Londýně a hrabství West Midlands,” dodal ministr.

Po celé Itálii následně proběhla bezpečnostní kontrola všech mostů a tunelů. Italský premiér Giuseppe Conte vyhlásil v regionu Ligurie na žádost místní správy 12měsíční výjimečný stav a vláda přidělila Janovu pět milionů eur z národního fondu pro mimořádné události.

Kdo je za pád mostu zodpovědný?

Objekt provozovala firma Autostrade, společnost spadající do holdingu Benettonovy rodiny – jednoho z nejbohatších klanů v Itálii. Ministr dopravy Danielo Tonielli okamžitě po neštěstí požadoval odstoupení vedoucích pracovníků a dožadoval se vlády, aby zbavila firmu spravování ostatních dálnic v Itálii a uvalit na ni finanční sankce.

„Společnost Autostrade měla provést údržbu, ale neučinila tak. Vybírala jedno z nejdražších mýtných v Evropě a platila jedny z nejnižších daní… Pokud se soukromník nedokáže postarat o dálnice, zastane to stát,” uvedl vicepremiér Luigi Di Maio.

Na speciální tiskové konferenci s ministry italský premiér Conte oznámil, že úřady nebudou čekat až na ukončení trestního vyšetřování a brzy rozhodnou, zda správce dálničního úseku přijde o licenci. „Zahájíme proces vedoucí ke zrušení koncese firmě Autostrade (per l'Italia)," řekl Conte. „Nemůžeme čekat na justici," dodal.

Po odebrání licence už volal italský ministr dopravy Danilo Toninelli. Autostrade per l'Italia prý nedostála svým závazkům vyplývajícím ze smlouvy o provozování Morandiho mostu. Toninelli také mluvil o pokutě, která by mohla dosáhnout až 150 milionů eur (3,9 miliardy korun).

Vinu firma Autostrade per l'Italia odmítla. Dle jejich prohlášení údržba a monitorování viaduktu v Janově odpovídaly „nejlepším mezinárodním standardům“. Proti vládním úřadům a provozovateli dálnice se objevila vlna rozhořčení.

Firma Autostrade nicméně před „intenzivním rozpadem“ mostu varovala už v roce 2011. O rok později uvedli, že existuje nebezpečí kolapsu mostu v horizontu deseti let. V roce 2016 profesor inženýrství na univerzitě v Janově Antonio Brencich prohlásil, že „most je selháním inženýrství“.

Podle jeho slov se u staveb podobného typu od samého začátku projevovalo rychlé chátrání použitého předpjatého železobetonu. Samotný Riccardo Morandi téměř před 40 lety sám varoval před korozí kovových částí stavby a navrhoval zahájit rekonstrukční opravy.

Vláda Hnutí pěti hvězd ale označila nákladné plány na opravu mostu za plýtvání penězi.

Do vyšetřování neštěstí bylo zahrnuto přes 40 osob. Hlavní pozornost vyšetřovatelů míří ke dvěma dopravním společnostem – Atlantia Units Autostrade a Spea Engineering – a na vedoucí pracovníky Autostrady výkonného ředitele Giovanniho Castellucciho a předsedu skupiny Fabia Cerchiaia.

Vyšetřování se dotklo i ministerstva dopravy. „Ministerstvo poklidně čeká na práci vyšetřovatelů, mezitím plně spolupracujeme k zajištění úplně pravdy,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Ministr dopravy Toninelli po nehodě zkritizoval společnost Autostrade Spa poté, co výkonný ředitel Castellucci přijal bonusy v hodnotě 3,7 milionů eur.

Předseda skupiny Cerchiai zase obdržel 560 000 eur ve formě variabilních prémií. „K vyplácení milionářských bonusů po tragédii v Janově není třeba cokoli dodávat. Potřebujeme revoluci koncesního systému. To uděláme,“ napsal si v březnu na Twitter ministr dopravy.

Podle italských zákonů je za údržbu silnic zodpovědný provozovatel, zatímco ministerstvo zastává kontrolní roli.

Firma Autostrade vyčlenila 500 milionů euro na pomoc při katastrofách a nad událostí vyjádřila lítost, napsal Financial Times. Rodinám obětí vyplatila v mimosoudních dohodách okolo 60 milionů euro. Společnost také v oblasti Janova přestala vybírat mýtné.

Proč k pádu mostu došlo, stále není jasné. Stavební experti po prozkoumání mostů přišli na stopy korozí a malé konstrukční problémy, ty ale nebyly natolik závažné, aby způsobily pád mostu. Janovský prokurátor Francesco Cozzi označil pád mostu jako lidskou chybu. Vliv špatného počasí či následek udeření blesku do konstrukce popřeli také architekti.

Až na začátku července italská prokuratura zveřejnila videozáznam samotného pádu. Záznam z firmy Ferrometal, která sídlila nedaleko mostu, se stal klíčovým důkazem. Podle státního zastupitelství video jasně ukazuje, jak se u devátého pilíře přetrhl jeden ze svazků lan pokrytý betonem.

Ihned poté šly k zemi kusy mostovky z obou stran pilíře, který spadl jako poslední. Ani to však podle Autostrade per l'Italia neozřejmuje příčinu a „neukazuje základní komponenty mostu“.

Nový most bude stát do roku 2020

Řízený odstřel dvou zbylých pilířů starého mostu proběhl na konci června. Kvůli němu byly evakuovány tisíce lidí a uzavřeny silnice v okruhu tří set metrů. Podle serveru BBC se při denotaci odpálily čtyři a půl tisíce tun betonu a oceli.

Na místě původního Morandiho mostu by měl do roku 2020 stát nový. Most místního rodáka Renzo Piana by se měl podobat lodi. Ocelová konstrukce má být v noci nasvícená pomocí elektřiny ze solárních panelů. Cenově se most pravděpodobně zařadí mezi nejdražší evropské mosty. Odhadovaná cena stavby je 202 milionů eur.

Pieta s minutou ticha

Připomínku pádu mostu si ve středu dopoledne připomněli pozůstalí po obětech a stovky dalších lidí. Součástí pietního aktu byla mše vedená arcibiskupem Angelem Bagnascem.

Přesně v 11:36 po doznění sirén město drželo minutu ticha. Do Janova se kvůli připomínce tragédie sjeli nejvyšší političtí představitelé včetně prezidenta Sergia Mattarelly a premiéra Giuseppa Conteho. Dostavit se měli i lídři stran znesvářené vládní koalice, kvůli jejímuž rozpadu zemi nejspíš čekají předčasné volby. Média proto budou jejich vystoupení sledovat i pro případ, že by se rozhádaní politici v Janově k vládní krizi jakkoli vyjadřovali.

Doporučujeme

Další zprávy