Hlavní obsah

Roušek se nezbavíme ani po očkování, varuje „britský Prymula“

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Naděje v podobě odhození roušek a vřelého objetí se svými příbuznými, která Britům svitla po odstartování očkovacího programu, dostala studenou sprchu. Roušky by měly být součástí celého příštího roku, uvedl Patrick Vallance.

Článek

Britské nemocnice po celé Británii začaly aplikovat první dávky očekávané tekuté spásy těm nejzranitelnějším skupinám. Příští týden NHS svůj očkovací program ještě rozšíří a americký Pfizer začne vakcínu dodávat do více než 70 nemocnic a dalších přibližně 300 míst.

V první fázi farmaceutická společnost dodala až 1,6 milionu dávek a prvními naočkovanými se stanou osoby starší 80 let. Úplně první naočkovanou ženou na světě (mimo testovací fáze) se v úterý slavnostně stala téměř 91letá Britka Margaret Keenanová. Narozeniny oslaví příští týden a vakcínu označila za „nejlepší předčasný dárek“.

Zbývající část čtyř milionů dávek určených pro Spojené království dorazí v zásilce příští týden, píše deník The Times. Ministr zdravotnictví uvedl, že doufá, že do Vánoc bude očkováno „několik milionů“ lidí.

Všeobecné nadšení z příchodu vakcíny na trh však poněkud zchladil hlavní vědecký poradce vlády sir Patrick Vallance, když uvedl, že naočkované v podstatě žádné úlevy a privilegia nečekají. Ať už se jedná o sundání roušky nebo objetí vnoučat. Potvrdil tak, že vakcína sama o sobě všespásná není.

Do toho všeho se objevily obavy, že by vakcína vyvinutá Oxfordskou univerzitou a společností AstraZeneca nemusela být tak účinná, jak se v první chvíli jevilo. Podle vědeckého názoru publikovaného v časopisu The Lancet je pro prokázání účinnosti ochrany starších lidí zapotřebí dalšího výzkumu.

Před třemi týdny vědci oznámili, že u těch, kterým byla podána nejdříve poloviční dávka a následně plná dávka, vakcína vykazovala až 90procentní účinnost. Avšak mezi těmi, kteří dostali dvě plné dávky, byla účinnost pouze 62 procent. Závěr studie v The Lancet tak dle vědců znamená pro regulační orgány dilema. Ty nyní musí rozhodnout, jestli schválí očkování nízkou dávkou, nebo její užívání schválí jen pro starší osoby, u kterých byla prokázána vyšší účinnost v obou případech.

Údaje z Oxfordu v současné době studuje Regulační agentura pro léčivé přípravky a zdravotní péči (MHRA), která rozhodne, zda vakcinaci touto látkou schválí. Vládní zdroje však uvedly, že i míra účinnosti 62 procent by poskytla obyvatelstvu významnější ochranu, než kterou každoročně poskytuje vakcína proti chřipce. Pokud vše půjde dobře, regulační orgány povolení udělí do Vánoc.

Podle profesora buněčné mikrobiologie Simona Clarkeho z University of Reading, jehož citoval deník The Daily Telegraph, „je v tomto případě možné, že pokud regulační orgány povolí použití vakcíny tímto způsobem, nejohroženější skupina nakonec ochráněná nebude“. Doktor Julian Tang, klinický virolog z University of Leicester, kolegu doplnil s tím, že „nižší účinnost vakcíny s sebou nese riziko, že i přes očkování zůstane velká část lidí potenciálně nechráněná“. „Ti, kteří byli očkováni a myslí si, že jsou imunní, se mohou chovat svobodněji, což může sloužit k dalšímu šíření viru, pokud se nakazí.“

I přes úspěch v podobě vůbec spuštění očkování však zaznívají hlasy, že Británie „není z nejhoršího venku“ a lidé by neměli očekávat rozvolnění opatření omezujících jejich svobodu. Zástupce hlavního lékaře Jonathan Van-Tam od minulého týdne na Brity naléhá, aby očkování podstoupili.

Vláda v úterý uvedla, že s vakcínou nezmizí ani nutnost sociálního distancování a nošení roušek. Stále totiž není vyřešena základní neznámá – zda naočkovaný člověk nemůže být přinejmenším přenašečem. Vláda také varovala před návštěvami lidí v domovech s pečovatelskou službou a doporučila držení za ruce a objímání svého blízkého jen s ochrannými zdravotnickými pomůckami. A to i v případě negativního testu.

Nutnost nepolevit v opatrnosti naznačil i ministr zdravotnictví Matt Hancock, podle kterého nyní bude nutné sledovat rychlost dalšího přenosu nákazy. Zdůraznil, že vakcína je sice cestou z pandemie ven, pravidla však musí platit nadále. Navíc celý milion lidí, který by měl být dle očekávání naočkován do Vánoc, dostane pouze první dávku. Plně chráněni tak budou až od ledna.

Nejistotu ohledně dalšího přenosu nákazy vyjádřil i Vallance. „Může se stát, že i příští zimu po očkování budeme muset přijímat opatření, jako jsou roušky. Zatím nevíme, jak funkční vakcína v prevenci přenosu viru bude,“ řekl dle britského deníku The Daily Telegraph. Podle vládního vědce také bude trvat „poměrně dlouho“, než svou dávku dostanou všichni spadající do ohrožených skupin. Veřejnost by tak neměla povolit a s vědomím spásné vakcíny „usnout na vavřínech“.

K řádnému definování možností svobod těch, kteří se nechají naočkovat, vládu vyzval například konzervativní poslanec Mark Harper, předseda Covid Recovery Group (CRG). „Je opravdu pozitivní zprávou, že ti, kteří jsou nejvíce zranitelní, nyní začínají být očkováni,“ řekl pro The Daily Telegraph. „Jen asi budou přemýšlet, jak dlouho po druhé dávce a plné ochraně budou moci vidět své děti a vnoučata a vrátit se do normálu. Bylo by skutečným přínosem, kdyby to vláda mohla stanovit co nejdříve to bude možné.“

Profesor Andrew Pollard, profesor a dětský infektolog na Oxfordské univerzitě, uvedl, že k překonání pandemie je potřeba celá řada různých vakcín. „Myslím, že teď musíme být naprosto agnostičtí ohledně toho, jakou vakcínu použijeme, protože těch vakcín chceme mít co nejvíc a čím dřív, tím líp.“ S tím souhlasí i zástupkyně vedoucího lékaře, doktorka Jenny Harriesová. „Úspěšná vakcína je ta, která zachrání životy,“ uvedla.

Reklama

Doporučované