Rozhovor s Jiřím Bradym: V životě jsem tolik podpory neviděl

Od pátku, kdy Jiří Brady zjistil, že se stal hříčkou ve sporu mezi jeho synovcem, ministrem kultury Danielem Hermanem, a prezidentem Milošem Zemanem, se dočkal tak masové podpory od lidí, vedení měst či univerzit, že mu to nepřízeň z Pražského hradu vynahradilo.

Brady a jeho manželka Tereza, kteří v neděli přiletěli do Prahy, to dnes uvedli v rozhovoru pro Seznam. Brady, který jako chlapec prošel Terezínem a Osvětimí a po válce emigroval do Kanady, odkud pomáhal československým emigrantům, působil při rozhovoru celkem vyrovnaně.

Když jste v neděli přiletěli do Prahy, říkali jste, že ještě nemáte oficiální vyjádření z Hradu ohledně zrušení udělení vyznamenání 28. října. Trvá tento stav? Budete kontaktovat prezidentskou kancelář?

Jiří Brady: Oficiálně nemáme vůbec žádnou zprávu, to všechno víme jenom z novin a od kamarádů a z e-mailů a tak dále. Ale z Hradu se nikdo zatím neozval.

Očekáváte, že vás někdo z Hradu kontaktuje?

Jiří Brady: Možná by měli, ale mně je to úplně jedno. Mně nevadí, když mě kontaktovat nebudou.

Tereza Bradyová: Rozhodně si myslíme, že by nás Hrad kontaktovat měl. A zatím jsme byli domluveni, že se kontakt stane v pondělí, takže ještě mají čas do konce dnešního dne. (Rozhovor se odehrál v pondělí odpoledne, pozn. red.)

Jiří Brady: Pochybuji. Ale mají všechna čísla, všechny telefony, takže není problém, aby se ozvali.

Vy už nepočítáte s tím, že byste šel 28. října do Vladislavského sálu?

Jiří Brady: Rozhodně ne.

Kdyby přišla ona zpráva, že si máte přijít pro vyznamenání, stál byste o to ještě?

Jiří Brady: Vůbec ne. Já mám tolik dalších nabídek nebo vyznamenání: z olomoucké univerzity a Klíč města Prahy… Takže mně to vůbec nevadí, když nevolají a nic nenabízejí.

Tereza Bradyová: Protože jakékoliv vyznamenání je uznáním toho, co člověk udělal. A jestliže v tomto případě bylo rozhodnuto, že to, co Jirka udělal za celý svůj život, není dostatečné na to, aby dostal Řád T. G. Masaryka, tak je příjemné, že země jeho původu je ochotná mu dát jiné formy vyznamenání a uznání.

Kde budete trávit 28. říjen? Bude to na Staroměstském náměstí?

Jiří Brady: Velmi pravděpodobně na Staroměstském náměstí, ano.

Od toho včerejšího příjezdu, kontaktují vás lidé, vyjadřují vám podporu?

Jiří Brady: V životě jsem tolik podpory neviděl. Ze všech stran. Nejen od kamarádů, ale i z e-mailů, ale i od lidí, které jsem v životě neviděl, neznal, nemluvil s nimi. Je to velmi příjemné a velmi pozitivní.

Tereza Bradyová: Stává se nám, že nás zastavují i lidi na ulici a chtějí se s námi vyfotografovat a obdivují to, co děláme. To je něco, co jsme nikdy nečekali. Jsme rádi, že si lidé uvědomují, kdo Jirka je a co udělal, a vědí, že je to důležité pro celý svět.

Jak se vlastně díváte na celou situaci kolem udělení-neudělení vyznamenání? Je to chyba? Je to naschvál? Je to nedorozumění kvůli ministru Hermanovi?

Tereza Bradyová: Nevím, jak přesně by ten proces měl vypadat, ale rozhodně si nedovedu představit, že v demokratickém státě by bylo možné říct komukoliv: Dostal jste Řád TGM, a během několika dní se tato situace změní. Je už úplně jedno, z jakého to bylo důvodu. Ale nedovedu si představit, že někde jinde na světě by se stalo, že by člen kteréhokoliv státu dostal oznámení o vyznamenání a během dalších několika dnů by se mu řeklo: Ale nedostaneš ho!

Jiří Brady: Já jsem těch vyznamenání dostal dost, takže mně to vůbec nevadí. Mně by bylo příjemné, když by to bylo uznání z České republiky, ale jak říkám, dostávám uznání ze všech možných stran, co jsem nikdy nečekal.

Rozhovor s Jiřím Ovčáčkem: Prezident nikdy Bradymu vyznamenání dát nechtěl