Hlavní obsah

Politolog: Pokud vláda zareaguje, může být demonstrace ojedinělou vzpomínkou

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Sobotní demonstrace, kam podle policejních odhadů přišlo na 70 tisíc lidí.

Reklama

Premiér Petr Fiala z ODS v sobotu uvedl, že demonstraci proti vládě svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci. Podle politologa Masarykovy univerzity v Brně Miloše Gregora nebyl jeho výrok příliš empatický k návštěvníkům.

Článek

Na sobotní demonstraci, kde se podle policejních odhadů sešlo 70 tisíc lidí, lidé vyjadřovali nesouhlas s vládou premiéra Petra Fialy (ODS), kterou vyzývali k demisi.

Demonstraci organizátoři svolali kvůli rostoucím cenám energií a inflaci, hovořili na ní ale i řečníci, kteří vyzývali k vystoupení z Evropské unie či NATO, případně se vyjadřovali vůči očkování proti covidu.

Sám předseda vlády na to reagoval slovy, že „demonstraci svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci“, za což si vysloužil kritiku nejen od demonstrantů.

Podle politologa brněnské Masarykovy univerzity Miloše Gregora měl Petr Fiala fakticky pravdu, avšak svůj názor podal neempaticky a neuvědomil si, že jeho výrok bude moct být překroucen.

„To vnímám jako nedostatečnou obezřetnost z jeho strany,“ říká Gregor, který v rozhovoru hodnotí i možný vliv na blížící se komunální volby, nebo naznačuje, co by měla vláda udělat, aby se protesty na jaře nevrátily v mnohem větší síle.

Rozhovor vznikl ještě před tím, než premiér zopakoval, že si za svými slovy stojí.

Premiér Fiala v sobotu některé demonstrující naštval výrokem o prokremelských silách. Šlo z jeho strany o špatnou formulaci?

On fakticky neřekl nic, s čím bychom nemohli nesouhlasit. Skutečně je pravda, že tu demonstraci organizovaly proruské a prokremelské síly, které se dlouhodobě snaží rozvrátit českou politickou scénu ve prospěch Kremlu a jsou advokáty (ruského prezidenta Vladimira) Putina.

Na druhou stranu tak, jak výrok zazněl, nebyl příliš empatický k návštěvníkům. Protože organizátoři jsou jedna část akce a návštěvníci jsou druhá část. Pak už byl jen krůček k tomu, aby dezinformační kanály a organizátoři jeho výrok vzali a začali ho překrucovat tak, že premiér odsoudil všechny demonstranty jako prokremelské. Což by samozřejmě byl velký přešlap ze strany premiéra. Už to, že si neuvědomil, že to může být takto překrouceno, vnímám z jeho strany jako nedostatečnou obezřetnost.

Nesmějme se lidem z Václaváku

Nad motivací a zájmy lidí, kteří v sobotu přišli demonstrovat na Václavské náměstí, se ve své glose zamyslel editor Seznam Zpráv Jan Stránský.

Může mít tento výrok vliv na výsledek nadcházejících komunálních voleb?

Sobotní demonstraci bych s komunálními volbami úplně nespojoval. Ve velkých městech sice celostátní politika do té komunální proniká znatelně, ale pořád si musíme uvědomit, že máme v České republice na 6500 obcí. A přibližně v šesti tisících z nich celostátní politika není v komunálních volbách rozhodující, protože jsou to obce, kde lidé znají politiky osobně a rozhodují se podle toho.

Podobné demonstrace byly nedávno kvůli covidu a očkování, nakonec ale vše vyšumělo. Vyšumí podle vás i tato iniciativa nebo se - vzhledem k tomu, že energetické problémy ještě asi nekončí - může stát větší hybnou silou ve společnosti?

To se dopředu velice těžko odhaduje. Když se podíváte na ty tváře, tak třeba organizátor Ladislav Vrabel je člověk z Bloku proti islámu, velice se angažoval proti covidovým opatřením. Najednou je z něj někdo, kdo na začátku roku obhajoval Kreml a válku na Ukrajině, nyní se věnuje energetickým tématům.

Ona je to už dlouhé roky podobná skupina lidí, co mění témata podle toho, jak jsou zrovna emotivní a palčivá a tříští společnost. Je jim jedno, jaké to téma je, hlavně aby bylo dostatečně polarizující a oni na tom mohli získat svoje body. Někteří vyloženě vybírají peníze od svých sympatizantů.

Když jsme tu měli Islám v ČR nechceme, tak kolem roku 2015 to vypadalo, že by se to mohlo přetvořit v relevantní politickou stranu, která bude úspěšná ve volbách. Ale nestalo se tomu tak, to hnutí se rozpadlo, zdiskreditovalo.

Nastane něco podobného i nyní?

V tu chvíli, kdy bylo na vrcholu, byla pravděpodobně oprávněná obava, že se z toho stane relevantní politická síla. Nestalo se tomu tak.

Teď se může stát, že pokud vláda zareaguje adekvátně - opravdu připraví podpůrné programy tak, aby lidé cítili, že je nenechává ve štychu, a zvládne jim to odprezentovat tak, aby to pochopili, zůstane ta demonstrace ojedinělou vzpomínkou v historii.

Pokud se to ale nestane a vláda bude i nadále přešlapovat, a zároveň na tom bude pracovat opozice - je dobré si říci, že SPD a ANO, které ve společnosti rozdmýchávají nenávistné emoce, v tom hrají silnou roli – mohou být demonstrace na jaře zpět a v mnohem větší síle.

Jak to v sobotu vypadalo na Václavském náměstí

Reportáž a fotogalerie ze sobotního protestu proti vládě a jejímu boji s energetickou krizí.

Z fotografií je vidět, že demonstrovat přišli i naprosto běžní lidé, kteří nevypadají jako radikálové, ale jen je trápí současná situace. Hrozí, že si tyto lidi výše zmíněné skupiny podchytí?

Tohle neumím úplně odhadnout. Na jednu stranu ano, slyšeli jsme už dopředu od lidí, kteří nemají žádné vazby na extremistické spolky, že na tuto demonstraci pojedou, protože mají obavy z nadcházejících měsíců nebo jsou nespokojeni s vládou.

Co mi ale přišlo jako nejvíc varovný signál, tak i tito lidé, kteří říkali, že jejich motivací je vyjádřit nespokojenost, pak vlastně skandovali a tleskali tomu, když na pódiu zněly požadavky na vystoupení z EU nebo spolupráci s Kremlem. V tu chvíli mám pochybnosti, jestli ti lidé opravdu zůstanou pouze u nespokojenosti s vládou a obav z drahých energií.

Ty požadavky, které zněly z pódia, byly absurdní. Nevím, jak má vystoupení z NATO pomoci s drahými energiemi, to je jen nějaká zástěrka. Ale z politologického hlediska, pokud se někdo zúčastní akce, u které neví, kdo jsou organizátoři a jaké jsou jejich záměry, tak na místě má možnost reagovat jinak než nadšeným aplausem radikálům a extremistům. A když se podíváme na záběry, toto se dělo ve velké míře.

Miloš Gregor

V současné době odborný asistent na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se zejména na politický marketing, ale i propagandu a dezinformace. V akademických pracích se věnoval volebním kampaním. V loňském roce pomáhal s kampaní koalici Spolu, není členem žádné politické strany.

Reklama

Doporučované