Ruská opoziční politička živě odvysílala, jak si pro ni přišla policie. V Moskvě demonstrovalo až 50 000 lidí

„Domovní prohlídka ve středisku sbírání podpisů, na demonstraci nepřijedu,“ napsala na Twitteru právnička Sobolová, která je spolupracovnicí Alexeje Navalného, hlavního oponenta Kremlu. Sobotní demonstraci, na rozdíl od těch minulých, úřady povolily.

Ve videu, které Sobolová streamovala na Twitter, řekla, že policisté vnikli na soukromý pozemek, kterým je středisko podpisů, a bránili lidem ze střediska v účasti na demonstraci. Dále sdělila, že nemá v plánu se vzdát a bude ve své politické činnosti pokračovat. V posledních vteřinách záznamu do místnosti vtrhla policie a na Sobolovou dorážela, ať se otočí tváří ke zdi. Sobolová se ptá z jakého důvodu a video končí.

Desítky tisíc lidí přišly dnes v Moskvě na povolenou demonstraci, aby protestovaly proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Na moskevskou Sacharovovu třídu přišlo znovu protestovat proti vyloučení opozičních kandidátů z voleb do moskevského zastupitelstva, naplánovaných na 8. září, kolem 20 000 lidí, uvedla s odkazem na policii agentura TASS. Nevládní organizace hovoří až o rekordní účasti 50 000 demonstrantů. Jde o nejmohutnější z již pravidelných sobotních demonstrací za svobodné a spravedlivé volby. Na protest uspořádaný 20. července přišlo asi 22 000 lidí, připomněla BBC na svém ruskojazyčném webu. Internetový list Gazeta.ru označil dnešní protest za „největší za posledních sedm let”.

Moskevská policie po skončení povolené demonstrace na Sacharovově třídě začala zatýkat demonstranty, kteří chtěli pokračovat v protestu cestou do centra. Uvádějí to z místa reportéři ruských a zahraničních médií. Nejméně 500 demonstrantů se vydalo směrem k sídlu prezidentské kanceláře, kde policie zadržela dalších 15 demonstrantů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka.

Nedemonstrovalo se jen v Moskvě, ale i v několika dalších velkoměstech v evropské části Ruska i na Sibiři. Specializovaný server OVD-Info, který monitoruje činnost policie, napočítal 245 zadržených: 146 v Moskvě, 86 v Petrohradu, 11 v Rostově na Donu a dva v Brjansku. Úřady zatím potvrdily 136 zadržených v metropoli.

V autě pro přepravu vězňů se podle reportéra deníku Kommersant ocitl také mladík, který vyšel z kavárny s šálkem kávy v ruce, aby si zakouřil, jakož i zpravodaj serveru Meduza.

„Chceme, aby naše práva byla respektována! Přijdeme znovu! Budeme demonstrovat tak dlouho, dokud bude potřeba, aby se dodržovala ústava. Rusko bude svobodné!“ prohlásila Jelena Rusakovová, jedna z opozičních političek, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku. „Rusko bude svobodné,“ skandoval v odpovědi dav. Demonstranty podpořili známí hudebníci, novináři, herci i spisovatelka Ljudmila Ulická, která četla své verše sepsané před demonstrací. Mezi demonstranty se objevil také oligarcha Sergej Polonskij.

Jde o čtvrtý protest v řadě, ale na rozdíl od dvou předchozích demonstrací, které úřady nepovolily, se radnice tentokrát rozhodla mítink tolerovat, stejně jako ten první. Úřady ale organizátory důrazně varovaly před porušením dohodnutého scénáře a pokračováním protestů v centru metropole. Mnoho stoupenců vězněného opozičního vůdce Navalného má totiž v úmyslu zorganizovat po skončení akce „pokojnou procházku městem“, na kterou se už radniční povolení nevztahuje. Moskevská policie v pátek varovala, že tvrdě zasáhne. Na demonstraci policie zatkla jednoho z řečníků, který k procházce do centra Moskvy po skončení povolené akce vyzval.

Organizátoři akce nazvané Vrátíme si právo na volby nahlásili úřadům, že na dnešní demonstraci by mohlo přijít až 100 000 lidí, podle serveru Newsru.com mnoho lidí ještě čeká u bezpečnostních rámů na kontroly, které postupují pomalu. Účast na posledních dvou protestech na přelomu července a srpna byla podstatně skromnější, v moskevských ulicích ale tehdy bylo zadrženo rekordních více než 2000 lidí. Většina z nich byla po krátkém pohovoru propuštěna, desítky lidí ale neunikly pokutě nebo několikadennímu trestu vězení. Asi 13 lidí, které vyšetřovatelé označili za organizátory „masových nepokojů“, je ve vazbě s možným trestem až 15 let za mřížemi.