Hlavní obsah

Rusko nepošle tanky, ale bude chtít privatizovat naše podniky, říká Bělorus

Foto: Pirati.cz

Bělorus Andrej Ramašeuski žije v Česku už 24 let. Zapojil se tu i do politiky. Teď s napětím sleduje dění v rodné zemi.

Reklama

Andrej Ramašeuski utekl z Běloruska do Česka v roce 1996. Od té doby tamní politiku sleduje jen na dálku. Že by do jeho země přišly ruské tanky, se nebojí, nebezpečnější jsou podle něj ruští investoři privatizující tamní podniky.

Článek

Jedním z těch, kdo na dálku sledují, co se děje v jejich rodném Bělorusku, je i padesátiletý Andrej Ramašeuski, který do Česka jako politicky pronásledovaný utekl před 24 lety. Utíkal před režimem Alexandra Lukašenka, nyní sleduje jeho, jak doufá, pád. V rozhovoru pro Seznam Zprávy přibližuje, jak vidí vývoj běloruské revoluce do budoucna a proč se nebojí ruských tanků.

Jak vnímáte to, co se děje ve vaší vlasti, kterou jste v roce 1996 právě kvůli Alexandru Lukašenkovi opustil?

Sleduji to teď skoro 24 hodin denně, situace se vyvíjí dost dynamicky. Z toho, co vidím, mám jednoznačný názor, že tentokrát Lukašenko skončí. Otázka je, jakým způsobem proběhne jeho odstoupení.

Neobáváte se, že mu přijde na pomoc Rusko?

Vojenské intervence ze strany Ruska se neobávám, podle mě je nereálná. Rusko do situace v Bělorusku dlouhodobě ekonomicky a ideologicky zasahuje, což asi bude pokračovat. A myslím, že pokud by v Bělorusku došlo k privatizaci, bude se snažit ovládnout některé tamní podniky. To je asi největší riziko, které vidím. Vojenskou intervenci ale vidím jako velice nereálnou, protože by nic nepřinesla, neměla by žádný smysl a nevyřešila by žádné problémy, jen by mohla vyvolat protiruské nálady.

Jste překvapený z toho, že po tolika letech Lukašenkovy vlády došlo k takovým protestům?

Praxe posledních dnů je naprosto nová. Nikdy se nic takového nestalo. Vývoj v Bělorusku sleduji už několik volebních období, kdy Lukašenko vyhrával. A nikdy to nebylo jako teď, kdy se před volbami zbavil opozice. I proto protesty proti němu nejsou organizované, lidé protestují spontánně v různých částech země, ne jen v centru Minsku. Na to režim neumí odpovědět.

Kdo je Andrej Ramašeuski

Padesátiletý programátor opustil Bělorusko v roce 1996 poté, co se pokoušel kandidovat v parlamentních volbách a dostal se do střetu s režimem Alexandra Lukašenka. Odešel do České republiky, kde o rok později získal politický azyl a následně i občanství. Do politiky vstoupil i v Česku, když se v roce 2018 stal zastupitelem obce Radhošť na Orlickoústecku. Letos kandiduje za Piráty do zastupitelstva Pardubického kraje. Otec čtyř dětí pracuje jako programátor v jedné pardubické firmě.

Co se podle vás bude dít dál?

Mám takovou představu, že transformace neproběhne v jedné etapě, bude delší a budou s ní spojené další problémy. Ruku v ruce s tím přijde ekonomická krize, jak už to u takových transformací bývá, takže budou další protesty, vystřídá se několik vlád. Rusko asi Lukašenkovi pomůže utéct.

Už je ustanovený výbor kolem kandidátky Cichanouské, je to asi 30 osobností, mezi kterými jsou politici a různí odborníci. Tento výbor by chtěl transformaci v dnešní době řídit. Sice na to nemá mandát, ale vzhledem k podpoře Cichanouské ho to asi čeká. Ale nemyslím si, že to bude konec.

Nepřipomíná vám to teď události v Československu v roce 1989?

Jistou paralelu s Československem v roce 1989 vidím, Bělorusové až tak jiní, než jste byli vy, nejsou. Když se na to podíváme, tak ze strany demonstrantů nedošlo k násilí, vandalství, nezapálili jedinou pneumatiku, nebyl vyrabovaný jediný obchod. Takže to tam také probíhá dost sametově.

Jste spokojený s tím, jak se k situaci v Bělorusku postavila česká vláda?

Myslím, že česká vláda dělá dost, vidím podporu. Byť tedy některým podporu úplně nevěřím, například premiéru Babišovi, který vládne s podporou komunistů, u něj se mi to nezdá moc věrohodné. Ale na druhé straně zase věřím, že by se třeba rád zapojil do běloruské transformace, protože tam může mít ekonomické zájmy.

Jsem i rád, že některé samosprávy vyvěšují naši vlajku. Doufám ale, že to není konec a že budou zavedeny sankce vůči hlavním spolupracovníkům Lukašenka. Bylo by hezké, kdyby na ně byl vydán zatykač a hledal je Interpol, ale to už si asi přeji moc.

Reklama

Související témata:

Doporučované