Článek
Pokud plán posvětí i prezident Vladimir Putin, Rusko zahájí stavbu své vlastní vesmírné stanice. Na oběžnou dráhu ji Rusové plánují vypustit do roku 2030, uvedl šéf kosmické agentury Roskosmos.
Projekt by ukončil více než dvě desetiletí úzké spolupráce se Spojenými státy na palubě stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). „Pokud ji v roce 2030 v souladu s našimi plány dokážeme umístit na oběžnou dráhu, bude to obrovský průlom,“ citovala tisková agentura Interfax šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina. „Je tu vůle učinit nový krok v průzkumu vesmíru.“
Ruští kosmonauti spolupracují s ISS, Spojenými státy a 16 dalšími zeměmi od roku 1998. Jde o jednu z nejužších oblastí spolupráce mezi Moskvou a Washingtonem, jejichž vztahy dostaly na bod mrazu neshody mimo jiné v otázce lidských práv a kybernetických útoků.
Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov o víkendu v ruské televizi prohlásil, že se Moskva chystá svým partnerům oznámit opuštění projektu ISS do roku 2025.
Rogozin uvedl, že ruská stanice na rozdíl od ISS s největší pravděpodobností nebude posádkou obsazena trvale, protože by na jejich oběžné dráze byla vystavována silnějšímu záření. Stanici by navštěvovali kosmonauti za doprovodu umělé inteligence a robotů. Rusko je dle Rogozina připraveno dovolovat návštěvy i zahraničních posádek, „ale stanice musí zůstat národní“. „Jestliže něco chcete dělat dobře, udělejte to sami,“ řekl.
Interfax dále cituje nejmenovaný zdroj, podle kterého Rusko plánovalo na zahájení projektu utratit až 6 miliard dolarů.
Rusové ve svých vesmírných činnostech nezůstanou osamocení. Necelé dva týdny zpátky ruská kosmická agentura Roskosmos podepsala dohodu s Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA) o vývoji „komplexu experimentálních výzkumných zařízení na povrchu nebo na oběžné dráze Měsíce“. CNSA dále uvedla, že projekt je „otevřen i dalším zemím a mezinárodním partnerům“. Podle odborníků jde o dosud největší čínský projekt mezinárodní vesmírné spolupráce, uvádí The Guardian.
Russia: we’ll leave International Space Station and build our own https://t.co/mMKPkrHvkn
— The Guardian (@guardian) April 22, 2021
„Čína a Rusko využijí svých nashromážděných zkušeností v oblasti vědy, výzkumu a vývoje i využití vesmírných zařízení a vesmírných technologií ke stavbě mezinárodní lunární vědecké výzkumné stanice (ILRS),“ cituje CNN Čínskou národní vesmírnou agenturu. Podle Ruska pak obě země chtějí tímto projektem mimo jiné „posílit vědeckou spolupráci i s dalšími státy a podpořit průzkum a využití vesmíru pro mírové účely“.
Obě země mají aktuálně pracovat na kompletním návrhu stanice a následně i na stavbě a provozu. Podle CNN také obě vesmírné agentury řeší, jak projekt „odprezentovat před světovou vesmírnou komunitou“. Zástupci Číny a Ruska také podepsali dohody o společném vytvoření datového centra pro průzkum Měsíce a hlubokého vesmíru. V budoucnu mají úzce spolupracovat jak na čínské misi Čchang-e 7, tak na ruské Luně 27, které mají zkoumat jižní pól Měsíce.
Pro oba státy jde o důležité rozhodnutí. Rusko sice patří k zakládajícím členům projektu Mezinárodní vesmírné stanice, jež si loni připomněla dvacet let nepřetržitého osídlení lidmi, poslední roky se ale zemi nedaří navázat na úspěšná 60. léta. Ruská vláda podle místních médií pokračuje ve snižování rozpočtu na vesmírný program, k čemuž přispěly i korupční skandály v Roskosmosu.
Ruská vesmírná agentura navíc v roce 2020 ztratila monopol na dopravu lidí na Mezinárodní vesmírnou stanici po první úspěšné misi americké společnosti SpaceX. Společnost Elona Muska se stala klíčovým hráčem v „moderních vesmírných závodech“ píše CNN. SpaceX pak podle svých plánů chce v roce 2023 dostat na let kolem Měsíce osm členů veřejnosti, cestu má financovat japonský miliardář Jusaku Maezawa.
