Hlavní obsah

Rusko požaduje po Tinderu sdílení uživatelských dat. Ten se k tomu údajně nechystá

Tinder patří mezi 175 společností, které mají ukládat uživatelská data na státní servery. (Video: Daniela Kučerová )

4. 6. 23:00

Ruská forma cenzury internetu zasáhla i oblíbenou seznamovací aplikaci Tinder. Ruské úřady nyní žádají, aby aplikace data svých uživatelů, jako jsou zprávy a fotografie, ukládala na jejich servery.

Článek

S nedávnou změnou zákonů Rusové vytvořili registr společností, po kterých vyžadují ukládání dat na jejich servery po dobu šesti měsíců. Momentálně je v registru 175 společností. Ty, které ukládání soukromých dat odmítnou, riskují blokaci na území celého Ruska. Těmto požadavkům se nevyhnula ani aplikace Tinder. Ten dle svého vyjádření sice byl na listinu kvůli vládnímu požadavku zapsán, nicméně „tato registrace v žádném případě nepovede ke sdílení uživatelských nebo osobních údajů s žádnými ruskými regulačními orgány, ani jejich předáním vládě“.

Aplikace známá pro „swipování“ doleva a doprava tvrdí, že žádná data svých uživatelů moskevskému federálnímu úřadu Roskomnadzor neposkytla, komunikační orgán se k budoucím požadavkům na poskytování dat nevyjádřil.

Návrh zákona o takzvané obraně internetu podepsaný minulý měsíc ruským prezidentem Vladimirem Putinem umožňuje oddělovat ruský internet od zbytku světa. Původně měl zákon předejít vměšování cizích zemí do ruských voleb. Zákon nyní požaduje, aby všechny webové stránky či aplikace registrované v rejstříku na vyzvání poskytovaly údaje místních uživatelů zpravodajským serverům, jako je například Federální služba veřejnosti (FSB).

Ne všechny společnosti se sdílením uživatelských údajů souhlasí, píše BBC. Soukromá aplikace Telegram je kvůli nesouhlasu s poskytováním dat od loňského roku na ruském území blokována. Uživatelé si však vytvářejí alternativní přístupy k aplikacím přes anonymní proxy servery nebo VPN. Podle zakladatele aplikace Telegram je jednání státních regulačních orgánů protiústavní. FSB však argumentuje snahou o zajištění bezpečnosti před terorismem. Podle nich byla aplikace používána sebevražednými atentátníky v petrohradském metru v roce 2017. Zablokování za porušení zákona se v roce 2016 dočkala mimo jiné i profesní sociální síť LinkedIn.

Podle kritiků jde o pokus vlády o potlačování nesouhlasu za pomoci zvýšené cenzury. Úřady se však brání. Dle nich se jen snaží předcházet terorismu a kybernetickým útokům.

Doporučené