Hlavní obsah

Ruští poslanci posílají dál zákon o ochraně internetu. Kritici ho přirovnávají k čínskému modelu

Ruští poslanci opět podpořili zákon o ochraně internetu.Video: Zuzana Lachnitová, AP, Reuters

 

Reklama

Ruský zákon o ochraně internetu prošel v dolní komoře parlamentu druhým čtením. Pokud bude přijat i ve třetím čtení a podepíše ho prezident Vladimir Putin, vejde v platnost od prvního listopadu.

Článek

Ruští zákonodárci opětovně podpořili takzvaný zákon o obraně internetu a poslali ho ke třetímu čtení. Má podle nich předejít vměšování cizích zemí do ruských voleb, píše server The Guardian. Jejich odpůrci ale v nové legislativě vidí příležitost k omezování svobody a strach vlády před komunikací lidí při masových protestech.

Poslanci v dolní komoře parlamentu hlasovali 320 ku 15 za přijetí kontroverzního zákona. V jeho rámci by nově veškerý obsah ruských webových stránek procházel přes vládní kontrolu. Navíc je v plánu vytvořit národní doménový systém, díky kterému budou moci ruští uživatelé internetu vzájemně komunikovat i v případě odpojení od zahraničních serverů.

„Důvodem vzniku zákona je ujištění, že ruští uživatelé budou mít přístup k internetu bez ohledu na současnou vnitřní nebo vnější situaci,“ hájil zákon při zasedání šéf komise informačních technologií a člen Státní dumy Leonid Levin, „tímto způsobem budou státní elektronické servisy a internetové bankovnictví plně k dispozici, stejně jako množství komerčních služeb, na které jsou uživatelé zvyklí. Tento zákon má za úkol zvýšit spolehlivost a kontinuitu ruského internetu,“ doplnil Levin spolu s tím, že nesouhlasí s připodobňováním zákonu k čínskému intranetu.

Podle jeho odpůrců zákon vychází z čínské internetové cenzury, ruský internet je podle nich ale natolik rozmanitý, že kontrola v praxi nemůže fungovat. Obávají se tak, že se obranná opatření budou používat zejména v případě revolucí a masových protestů. Zároveň si myslí, že proces bude velmi drahý a vláda získá velkou možnost cenzury – část zákona navíc nabádá k instalaci zařízení, které zablokuje zakázaný obsah.

„Vypadá to, že tenhle trend přišel v roce 2012 po arabském jaru a zesílil po ukrajinském majdanu v roce 2014. Potom se naše vláda zalekla internetu jako komunikačního média a teď se snaží ochránit v případě masových protestů,“ řekl pro agenturu Reuters Stanislav Shakirov, technický ředitel organizace Roscomsvoboda. „Tento zákon dokonale zapadá do omezeného vzorce – limitujeme internet, abychom zůstali u moci,” dodal Shakirov.

Už od března v Rusku platí zákon, který pod pokutou několik set tisíc rublů a až několikadenního vězení zakazuje hanobení společnosti, státních symbolů a orgánů na internetu.

Reklama

Související témata:

Doporučované