Hlavní obsah

Ruští sportovci dostali zákaz soutěžit čtyři roky pod státní vlajkou

Foto: Profimedia.cz

Ruská vlajka vedle té olympijské v příštích čtyřech letech opět nezavlaje.

Reklama

aktualizováno •

Světová antidopingová agentura potvrdila čtyřletý zákaz pro Rusko na mezinárodních sportovních akcích, informovala o tom BBC.

Článek

V praxi to bude znamenat, že se na olympijských hrách v roce 2020 v Tokiu ani na zimní olympiádě v Pekingu o dva roky později neobjeví ruská vlajka ani nezazní ruská hymna.

To ovšem neznamená, že na akcích nebudou startovat ruští sportovci. Objeví se však pod neutrální vlajkou, podobně jako tomu bylo třeba na ZOH 2018 v Jižní Koreji, kde takto startovalo celkem 168 ruských sportovců. Stejný režim bez vlajky čeká ruské fotbalisty, pokud se probojují na MS 2022 v Kataru.

U ruských sportovců, kteří budou na velkých akcích startovat, musí platit podmínka, že nebyli zapojeni do ruského dopingového systému odhaleného před pěti lety.

Zákaz startu pod národní vlajkou ruským sportovcům navrhla minulý měsíc kontrolní komise Světové antidopingové agentury (WADA).

WADA uvedla, že údaje poskytnuté ruským antidopingovým úřadem z moskevské laboratoře obsahovaly „nesrovnalosti“.

Celá kauza je pokračováním procesu státem organizovaného dopingu, kvůli kterému je Rusko pod palbou kritiky od roku 2015 a kvůli kterému zřídila WADA speciální kontrolní komisi.

Pozice WADA posílila, před OH 2016 v Riu de Janeiru ještě závisela opatření uplatněná vůči ruskému sportu na finálním verdiktu Mezinárodního olympijského výboru, ten už teď není potřebný, stanovisko WADA platí. Rusko se vůči němu může do 21 dní odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži v Lausanne.

Kontrolní výbor WADA mimo jiné doporučil Rusku neudělovat a případně i odebrat pořadatelství šampionátů a velkých sportovních akcí, „pokud to není z právních či praktických důvodů vyloučeno“.

Renomovaná média však píší, že i po dnešním rozhodnutí zůstane Petrohrad jedním z pořadatelských měst fotbalového Eura 2020. A uspořádá i finále fotbalové Ligy mistrů v květnu 2021.

Německý Der Tagesspiegel v této souvislosti zmiňuje, že se krátce po zveřejnění návrhu kontrolní komise WADA koncem listopadu sešel Thomas Bach, předseda Mezinárodního olympijského výboru, s Aleksanderem Čeferinem, prezidentem UEFA. A šéf evropského fotbalu obratem letěl do Ruska, kde osobně ubezpečil prezidenta Vladimira Putina, že Euro ani finále Ligy mistrů v Petrohradu dopingové sankce neohrozí.

Co se týče fotbalového mistrovství světa 2022 v Kataru, pak The Daily Telegraph uvádí, že sankce by se na Rusko vztahovala jen směrem k závěrečnému turnaji, kde by tým vystupoval pod neutrální vlajkou. Kvalifikaci může normálně odehrát pod vlajkou Ruské federace.

Po dopingovém skandálu spojeném se ZOH 2014 v Soči, kdy se prokázalo, že se vzorky závodníků bylo manipulováno ve spolupráci s ruskou tajnou službou FSB, a po zjištění dalších skandálních skutečností z praxe ruské antidopingové agentury RUSADA spojené i s korupčními praktikami byla agentuře RUSADA odňata licence k provozu její laboratoře.

Ta byla sice po třech letech v roce 2018 obnovena, nicméně problémy nebyly vyřešeny důsledně. Naopak – kontrolní komise WADA zjistila, že se v ruské agentuře RUSADA manipulovalo s dalšími dokumenty.

Dokonce i její nový šéf Jurij Ganus potvrdil, že někdo změnil či vymazal tisíce záznamů.

Ve světě boje proti dopingu se objevují hlasy, že sankce uplatňované vůči Rusku nejsou dostačující. Přihlásila se k nim i Linda Helleland, viceprezidentka WADA. „Dlužíme čistým sportovcům, aby uplatňované sankce byly co nejsilnější,“ poznamenala.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv se už před pondělním verdiktem nechal slyšet, že jde jen o seriál protiruských opatření, zatímco v případě jiných zemí se podle jeho mínění problémy s dopingem zametají pod koberec.

Reklama

Doporučované