Hlavní obsah

S Babišem ve vládě? Jako se škrtičem, zní z ČSSD po volebním fiasku

Výsledek voleb do Evropského parlamentu hodnotí Václav Dolejší.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

V sociální demokracii po volební porážce znějí hlasy, že pád strany může skončit fatálně.

Článek

Den po propadáku ve volbách do Evropského parlamentu se v sociální demokracii ozvaly první hlasy, že strana, která určovala velkou politiku posledních dvaceti let, může z politické mapy skutečně zmizet.

„Mám obavu, že hledání dna v sociální demokracii bude pokračovat,” komentoval pro Seznam výsledek voleb někdejší přední sociální demokrat Jiří Zimola, nyní předseda jihočeské organizace.

„Z pozice strany, která lidi nezajímá, se ČSSD dostala do pozice strany, kterou lidé opovrhují,“ říká Zimola s tím, že však není problém v tom, s kým je jeho strana ve vládě. „Jde o to, co v té vládě předvádíme,” uvedl.

Další z bývalých předních sociálních demokratů Milan Chovanec si na rozdíl od Zimoly myslí, že vládu s Babišem si mohla sociální demokracie odpustit, souhlasí s tím, že odchod z koalice nyní nepřipadá v úvahu.

„Řešení nevím. Jsme mezi dvěma mlýnskými kameny, kam jsme si ovšem sami stoupli,” říká někdejší první místopředseda strany a bývalý ministr vnitra, ale vládní soužití s Babišem popisuje drsným příměrem. „Je to jako had škrtič – vždy se nadechneme jen proto, abychom byli více škrceni,” dodal nad tématem, že se sociálním demokratům nedaří při Babišově marketingu prodat svoji agendu a své úspěchy.

Dostali jsme do držky

Zděšení z výsledků panuje nejen mezi tradičními nespokojenci, ale i v samotném vedení v Lidovém domě. O možném konci jedné z nejstarších politických stran se tu z taktických důvodů nemluví nahlas a místopředsedové odkazují ke krajským volbám v příštím roce.

„Nic nebylo zbytečné a čas to ukáže. Teď musíme všichni k veslům a ještě více zabrat,” napsala například na svůj Facebook Jana Maláčová.

„Naše výhoda je stále silná členská základna, kterou je potřeba víc zapojit,” uvedl první místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Lakonicky pak zhodnotil výsledek ČSSD další její místopředseda Ondřej Veselý: „V evropských volbách jsme dostali přes držku. Jinak se to popsat nedá,” napsal si na Twitter.

Restart, restart, restart

Na vysvětlování špatných volebních výsledků jsou socialisté zvyklí. Poslední volební výhru si připsali před šesti roky, kdy Bohuslav Sobotka ještě dokázal porazit Andreje Babiše ve volbách do Sněmovny s 20,45 %. Ani tehdy se to příliš neslavilo, protože to byl jasný ústup ze slávy, ale pak už bylo po volbách z Lidového domu slyšet jen slovo „restart“.

„Jsme připraveni nastolit restart, příští rok nás čekají komunální volby,“ sliboval straníkům po dalších sněmovních volbách v roce 2017 už citovaný Milan Chovanec, tehdy úřadující předseda. Sociální demokraté tehdy získali pouhých 7,27 procenta hlasů, které znamenaly 15 poslanců.

ČSSD oslovila při volební účasti 60,84 procenta 368 347 voličů. Kampaň stála sociální demokraty 85,3 milionu korun. Pro porovnání – do Lidového domu v roce 2016 přiteklo díky státnímu příspěvku na provoz strany, který je vázaný na volební úspěch a počty mandátů ve Sněmovně, Senátu a v krajích, 128,7 milionu korun, loni to bylo již jen 76,4 milionu korun.

Z Prahy a ze Senátu

Rok poté stál po komunálních volbách na Chovancově místě Jan Hamáček a snažil se tvářit optimisticky. Za kampaň ČSSD zaplatila 29,4 milionu korun, ale volby vymazaly socialisty z politické mapy hlavního města. Strana, která i za éry Jiřího Paroubka nebo Petra Hulinského dokázala v Praze dostat dvojciferné procento hlasů, vypadla z magistrátu i z pražských radnic.

Dokonce i v raných 90. letech, kdy levice byla většinově odmítána, dokázal Paroubek jako lídr kandidátky získat 8,6 procenta hlasů. „Dá se to pokládat za solidní výsledek a signál, že se ČSSD odrazila ode dna,“ hodnotil však celkový výsledek voleb do obecních zastupitelstev Hamáček, i když se celkově počet socialistů na radnicích po celém Česku smrskl z 3 806 o téměř polovinu na 1 955.

Krátce nato se propad sociálních demokratů potvrdil ve druhém kole senátních voleb. Kampaň stála 12,3 milionu korun, ale ze 12 senátorských křesel, která ČSSD obhajovala, zůstalo jen jedno. „Nikdo nemůže očekávat, že dojde k nějaké změně během tří měsíců, ale já věřím, že pokud se strana semkne a sjednotí a bude pracovat, tak ten postupný úspěch možný je,” říkal přesto předseda Hamáček.

Restart se vrátil

Po dalších volbách a sedmi měsících získala sociální demokracie při hlasování do Evropského parlamentu 3,95 procenta, což znamená 93 664 voličů. Slovo restart se vrátilo do Lidového domu. Během volební noci jej použil současný předseda ČSSD Jan Hamáček. „Výsledek dal jasnou zprávu, že ten restart sociální demokracie musí být silnější a jasnější,” komentoval výsledek voleb.

Za letošní eurovolby dostanou socialisté jen 2,8 milionu korun, avizovali přitom, že za kampaň hodlají utratit 11 milionů korun. Přitom podle poslední výroční zprávy dominují stranickému hospodaření spíše dluhy. Sociální demokraté k poslednímu dni loňského roku dlužili 144,7 milionu korun Fio bance, u které mají pro potřeby volebních výdajů zřízený kontokorent, a dalších 144 milionů korun dluží vlastní firmě Cíl.

Nemohou také už volně nakládat se žádnou ze svých nemovitostí. Lannův palác sousedící s Lidovým domem pronajala na 25 let společnosti Pensum. Zároveň palác slouží jako zástava pro úvěr u Fio banky. Další úvěr je pak připravený pro případnou splátku dluhu dědicům právníka Zdeňka Altnera. Opět u Fio banky si socialisté vyjednali půjčku 338 milionů korun, přičemž ručí Lidovým domem a veškerými nemovitostmi v regionech.

Reklama

Doporučované