Článek
Mít či nemít dítě, a tak pomoci zachránit planetu, je otázka, která znepokojuje část mladých lidí, kteří přemýšlí o potřebě zachování životního prostředí. Svědčí to o novém pohledu na důsledky rodičovství.
Do studie se zapojilo 600 lidí ve věku od 27 do 45 let, kteří zohledňují obavy o klima ve svých reprodukčních rozhodnutích. Vědci zjistili, že 96 % z nich velmi nebo extrémně znepokojují životní podmínky jejich potenciálních dětí ve světě, který bude poznamenaný klimatickými změnami, píše web The Guardian.
Studie publikovaná v časopise Climatic Change nezjistila statisticky významný rozdíl mezi názory žen a mužů, ačkoli ženy tvořily tři čtvrtiny respondentů. „Změna klimatu pro mne byla jediným faktorem při rozhodování, že nebudu mít biologické děti. Nechci rodit děti do umírajícího světa, přestože chci být matkou,“ uvedla jedna z respondentek. Průzkum byl proveden anonymně, aby se lidé mohli svobodně vyjádřit.
„Mám pocit, že nemohu s čistým svědomím přivést dítě na tento svět a nutit jej k přežití v apokalyptických podmínkách,“ uvedla žena, která se studie zúčastnila.
„Zkoumané názory byly založeny na velmi pesimistických hodnoceních dopadů globálního oteplování na svět,“ uvedli autoři studie. Výzkum také zjistil, že někteří lidé, kteří již jsou rodiči, vyjádřili politování nad tím, že mají své děti.
Motivace lidí, kteří děti nechtějí, jsou složité. „Oteplování klimatu, vymírání zvířat, pandemie. Podle mého názoru je ekologie hlavním argumentem, proč nemít děti,“ přiznala jednadvacetiletá respondentka.
Proč se tato volba, podepřená ekologickými argumenty, mezi mladými lidmi šíří? Nová generace má potřebu realizovat se jinak. „Dnes je možná více mladých lidí, kteří si říkají, že je možné nemít dítě a že jejich život bude i tak úspěšný,“ uvedla socioložka Charlotte Debestová.
Šedesát procent dotázaných znepokojil fakt, že mít dítě také potenciálně znamená nutnost vyrovnat se s jeho uhlíkovou stopou. „Obavy z uhlíkové stopy měly v rámci studie tendenci být abstraktní,“ uvedl Matthew Schneider-Mayerson z Yale-NUS College v Singapuru, který studii vedl. „Ale obavy o životy stávajících nebo potenciálních dětí byly opravdu hluboké a emotivní,“ dodal.
Počet lidí, kteří v rámci svých reprodukčních plánů počítají s klimatickými změnami, podle Schneidera-Mayersona pravděpodobně vzroste, protože dopady globálního oteplování se stávají zřetelnějšími. „Abychom to vyřešili, musíme skutečně okamžitě reagovat na hlavní příčinu, kterou jsou samotné klimatické změny,“ řekl.
Vědci dále zjistili, že dopady klimatických změn na jejich děti znepokojují mladší lidi více než starší respondenty, a že respondenti za potenciální alternativu k biologickým dětem považovali adopci.
Studie ukázala, že obavy o život dětí související s klimatem byly zakořeněny v hluboce pesimistickém pohledu na budoucnost. Ze 400 respondentů, kteří nechali nahlédnout do svých vizí budoucnosti, ji 92,3 % vnímalo negativně, 5,6 % smíšeně nebo neutrálně a pouze 0,6 % pozitivně.
Kvůli klimatickým změnám chce mít pouze dvě děti i britský princ Harry. Vévoda ze Sussexu učinil překvapivé odhalení během rozhovoru s ochránkyní přírody Jane Goodallovou v rámci britského vydání časopisu Vogue.
