Článek
„Je velice pravděpodobné, že se v řádu týdnů dostaneme na obsazenost nemocnic, která už byla brána na hranici na jaře. Mluvím tady o číslech 7–9 tisíc,“ říká matematik Martin Šmíd z Centra pro modelování biologických a společenských procesů.
Jak se to mohlo stát – zase? A skutečně za všechno mohou ti, kteří se nechtějí či nemohou dát očkovat?
Odborníci velký podíl na současné další covidové vlně přičítají vládě. Nedokázala lidi o výhodách a potřebě očkování přesvědčit. „Vláda věděla, že očkování a komunikace kolem očkování je nejdůležitějším krokem, jak se dostat z koronavirové pandemie ven. Přesto to podcenila,“ říká třeba Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na jaké argumenty lidé slyší, jsme zjišťovali v Ústeckém kraji, kde jezdil takzvaný očkobus ústecké Masarykovy nemocnice. Mluvili jsme s lidmi, kteří se nakonec přišli naočkovat.
Často byli naštvaní. „Nenechal bych se očkovat nikdy. Nikdy. Protože tomu nevěřím, nevidím v tom nějaký vyšší význam. Prostě jestli mám být nemocný, tak prostě budu. To očkování si myslím, že mi nijak nepomůže,“ říkal mladý muž z Petrovic, který se přišel nechat naočkovat prý z donucení. „Přísahám, že bych nešel, kdybych nevěděl, že od prvního bych nemohl jít do práce.“
Aktuálně je Česko mezi sedmadvaceti zeměmi Evropské unie ve vakcinaci až na 20. místě s proočkovaností 57 %, první Portugalsko naočkovalo už 87 % populace. Jak se to Portugalcům povedlo? A jaká je pravděpodobnost, že neočkovaní lidé skončí s koronavirem v nemocnici? Zjistíte v úvodní videoreportáži.
