Hlavní obsah

Sankce. Přežitek, nebo účinný nástroj ke změně politiky neposlušného státu?

Jak fungují unijní sankce vůči Rusku?Video: Hošek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Sankční opatření Evropské unie Ruskou federaci a její politické špičky zabolela. Ani po několika letech ale Kreml ke změně politiky ohledně Krymu nebo východní Ukrajiny nepřinutila. Naopak řada evropských států volá po zrušení sankcí, které dusí jejich firmy. Znamená to, že sankce jsou obecně přežitkem? Za jakých okolností mohou fungovat? Ptali jsme se v pořadu Mapa Jiřího Hoška.

Článek

Různým politickým, diplomatickým a ekonomickým sankcím, jakož i zbrojnímu embargu, čelila v minulosti řada států i menších útvarů. Gary Hufbauer a Jeffrey Schott ve své uznávané práci označují za první ekonomické sankce Periklův dekret z roku 432 před naším letopočtem, kterým tento státník nařídil blokádu Megary.

V mnoha případech nemají sankce pražádný dopad na zmírnění utrpení lidí, kteří čelí nějakému bezpráví. Jak ironicky píše britský list The Guardian, symbolické potrestání šachisty Bobbyho Fischera za to, že v rozporu se sankcemi odehrál zápas v srbském Bělehradě, asi moc nepomohlo těžce zkoušeným obyvatelům obklíčeného bosenského Sarajeva.

Dnes se ve všech pádech skloňují dopady sankcí Evropské unie a Spojených států na současnou Ruskou federaci kvůli anexi Krymu a agresi na východě Ukrajiny. Libor Dvořák z Českého rozhlasu je přesvědčený o tom, že ruský stát nejrůznější omezení skutečně bolí, o čemž svědčí i samotný tlak na jejich zrušení. Na druhou stranu analytik Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman tvrdí, že fungují jen krátkodobé sankce proti malým státům a že se sankční opatření proti Rusku míjejí účinkem. Podle Ungermana za to může průběžné zavádění sankcí, energetická závislost Evropy na Rusku i nereálné podmínky, za nichž by EU od sankcí upustila. Z analýzy think tanku Peterson Institute for International Economics vyplývá, že nevýhodou unijních sankcí proti Rusku bylo, že se zaváděly postupně (měly tři hlavní fáze). To dalo Moskvě šanci se připravit a přizpůsobit se ekonomicky nové situaci. Zvýšilo se také odhodlání ruské veřejnosti sankcím čelit.

České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si nemyslí, že by se nesporný pokles česko-ruské obchodní výměny mezi lety 2014 a 2016 dal jednoznačně připsat sankčním opatřením EU. „Sankce jsou někdy spíš zástěrkou pro to, co se děje v samotném Rusku,” uvádí Martin Pospíšil z MPO. Podle něj se na tuzemské vládní úřady obrací celá řada českých firem s žádostí o radu ohledně sankčních opatření. Ministerstvo průmyslu a obchodu společnostem v první řadě radí, aby sankce neobcházely.

Celý pořad Mapa Jiřího Hoška sledujte každé pondělí od 22:00 na celoplošné Televizi Seznam.

Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.

Reklama

Doporučované