Se soumrakem není v ulicích bezpečno. Proč mají protesty v Kolumbii desítky obětí?

Přes 40 obětí a stovky zraněných. Taková je bilance skoro měsíčních protestů v Kolumbii. Lidé tam vyšli do ulic kvůli daňové reformě, kterou představil prezident Iván Duque. Důvodů k protestu je ale mnohem víc.

„Za Duqueho tříleté vlády by to byla už třetí daňová reforma. Šlo o takovou poslední kapku, poslední roky byly pro Kolumbii velmi těžké. Zemi velmi zasáhlo i to, že prezident moc neřešil mírovou dohodu. A potom přišla pandemie, která zvýraznila nerovnosti po celém světě. V kontextu Kolumbie – tamní chudoby a víc než padesátiletého vnitřního konfliktu – na lidi dopadla skutečně tvrdě,“ říká Natalia Gomez-Peña v Checkpointu.

Zástupkyně mezinárodní občanskoprávní organizace Civicus je původem právě z Kolumbie. První týdny protestů, které se v zemi rozhořely na konci dubna, sledovala přímo na místě. V podcastu mluví i o rozsáhlém policejním násilí: „Protesty jsou z velké části vlastně pokojné – do ulic vycházejí rodiny s dětmi, mladí lidé. K násilí dochází v noci. Lidskoprávní organizace teď lidem doporučují, aby se soumrakem šli domů, že není bezpečné být v ulicích. Poslední zprávy uvádějí, že protesty mají 43 obětí, jednou z nich je policista, zbytek civilisté. Ve většině případů existují důkazy, že zemřeli rukou policie. V ulicích je hodně násilí, hodně policejního násilí.“

Kvůli historickému kolumbijskému ozbrojenému konfliktu spadá policie jako instituce pod tamní ministerstvo obrany. Jako součást státních ozbrojených jednotek tedy bojuje v krvavé skoro čtyřicetileté občanské válce proti ultralevicovým guerillám a krajně pravicovým polovojenským skupinám. „To ale potom ovlivňuje způsob, jakým policie jedná. Lidskoprávní standardy se tak snižují,“ upozorňuje Gomez-Peña.

V roce 2016 se zdálo, že je příměří po dekádách násilí na dosah. Tehdejší vláda přišla s mírovou dohodou, jejíž součástí byla i pozemková reforma a reintegrace někdejších členů guerill do společnosti. Prezident Duque, který do čela Kolumbie nastoupil v roce 2018, ale úmluvu neuvedl v praxi.

„Pak se ale všechno začalo hroutit. Asi 200 bývalých členů guerill bylo zabito, o život přišlo i nejvíc obránců lidských práv, lídrů občanské společnosti v historii. Afrokolumbijské komunity a nativní obyvatelé teď čelí různým skupinám, které mezi sebou bojují o půdu,“ vypočítává zástupkyně organizace Civicus. Ve spojení s protesty je nyní obzvlášť naléhavá situace například v regionu Cauca, ve městech Cali a Buenaventura.

Chystaná daňová reforma nespustila pouze násilné protesty – zviditelnila i všeobecnou nespokojenost s poměry, které v Kolumbii panují. Návrh počítal se zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty a rozšířením základu pro výpočet daně z příjmů, což mělo pomoci vyřešit vysoký schodek rozpočtu způsobený současnou pandemií koronaviru. „Reforma je velmi regresivní, měla za cíl uvalit daně na základní zboží, což by mělo velký dopad na střední třídu a chudé vrstvy populace,“ říká v Checkpointu Gomez-Peña.

Pravicový prezident Iván Duque, jenž návrh představil, se nyní velké oblibě mezi lidmi netěší. Z posledních průzkumů o popularitě hlavy státu vyšel s nejhorším výsledkem vůbec – s jeho kroky souhlasí jen 18 procent dotázaných.

Duqueho do prezidentských voleb jako svého kandidáta dosadil vlivný exprezident Álvaro Uribe. Stejně to ostatně udělal i s Duqueho předchůdcem Juanem Manuelem Santosem, jejich spojenectví ovšem nevydrželo. Na rozdíl od toho nynějšího – s hlavou státu Duquem takzvaný pravicový „uribismus“, tedy Uribeho ideologie, i nadále v kolumbijské politice přežívá.

Otázkou je, jak se směřováním Kolumbie zahýbou volby prezidenta v příštím roce. Jejich nynějším favoritem je podle průzkumů levicový politik Gustavo Petro, který kandidoval už před třemi lety. „Duque a jeho strana tehdy spustili rozsáhlou kampaň, která tvrdila, že má Petro blízko k Hugu Chávezovi. To je takový typický diskurz, který se šíří Kolumbií – nechceme být jako Venezuela, nehlasujte tedy pro Petra,“ vysvětluje Gomez-Peña.

Po neúspěšné kandidatuře někdejší starosta Bogoty slíbil, že bude i nadále pracovat pro Kolumbii a vůči svému rivalovi Duquemu zůstane v opozici. Nyní se angažuje i v protestech – vyzval mimo jiné prezidenta, aby se sešel se zástupci demonstrantů.

Ačkoliv si Petro v předvolebních průzkumech vede velmi dobře a do příštího hlasování už neoblíbený Duque nenastoupí, není zatím jasné, koho si jako svého dalšího kandidáta určí exprezident Uribe. „Uribeho člověk a Petro pak budou dva hlavní kandidáti. Uvidíme, co se stane,“ dodává pro Checkpoint Kolumbijka Natalia Gomez-Peña z organizace Civicus.

Celý rozhovor si poslechněte v aktuální epizodě podcastu. Najdete ji v přehrávači v úvodu článku.