Hlavní obsah

Šéfkuchař hrdina: pomáhá při hurikánech i pandemii a nemá rád Trumpa

Foto: Profimedia.cz

Šéfkuchař José Andrés si obléká ochranný oděv při epidemii koronaviru ve Washingtonu.

Reklama

Za humanitární činnost během světových katastrof byl šéfkuchař José Andrés nominovaný na Nobelovu cenu míru. Ruku k dílu přiložil majitel sítě amerických restaurací i při pandemii koronaviru. Opět je tam, kde je potřeba nejvíce.

Článek

„Cítím, že se děje něco velkého, když vidím z okna Ameriku…“ prohlásil José Andrés při nedávném přeletu Skalnatých hor. Ve Španělsku narozený šéfkuchař, který se díky své neziskovce World Central Kitchen zařadil mezi celebrity, mluvil o nedostatku ochranných masek a koronavirových testů. „Je to jako ve filmu. Možná svoji reakci přeháníme. V takovémto případě je to ale v pořádku,“ citoval Andrése týdeník The Time.

Cílovou destinací Andrésova letu bylo San Francisco na západním pobřeží Spojených států. Z něj se přesunul do přístavu Oakland, kde kotvila zaoceánská loď Grand Princess. Pasažéry výletní lodi zastihla na cestě z Havaje do San Franciska nepříjemná zpráva - na palubě byl koronavirus.

Prezident Donald Trump nechtěl plavidlo nejdříve do přístavu vůbec pustit: „Líbí se mi ta čísla tak, jak jsou. Nepotřebuji, aby se nám zdvojnásobil počet nakažených kvůli lodi, na které jsme neudělali chybu my,“ prohlásil šéf Bílého domu. Nakonec americké úřady svolily s přistáním v Oaklandu. Všech 2400 turistů a členů posádky ale nesmělo opustit loď a muselo čekat v karanténě.

Stará se víc o Wall Street než o virus

V tu chvíli nastoupil na scénu Andrés se svým týmem, postavil u kotvící lodi stan a začal zoufalým výletníkům i posádce organizovat dodávky tisíců čerstvých jídel. „Máme prezidenta, který se víc strachuje o pokles Wall Streetu než o samotný virus,“ prohlásil charismatický padesátník, jehož neziskovka připravuje tisíce jídel zdarma také chudým domácnostem v New Yorku a dalších velkých amerických městech.

Andrés je v Americe jedním z nejznámějších šéfkuchařů. Je zábavný a impulzivní, dokáže být ale také drsný konkurent, který se se soupeři moc nemazlí. Jeho společnost ThinkFoodGroup provozuje více než tři desítky restaurací, mimo jiné v New Yorku, Washingtonu, na Floridě, v Kalifornii nebo na Bahamských ostrovech. Restauraci v New Yorku označil loni deník The New York Times za nejlepší nový podnik ve městě.

V posledních letech se ale Andrés více než kvalitou svých restaurací proslavil humanitární činností. Jeho organizace World Central Kitchen vyslala záchranné mise do 13 zemí, kde připravili celkem 15 milionů jídel potřebným. Do práce se zapojilo celkem 45 tisíc dobrovolníků. Čtyři miliony jídel připadly na Portoriko, které před třemi lety zpustošil hurikán Maria. O zkušenosti v této ostrovní zemi napsal Andrés bestseller Nakrmili jsme ostrov (We Fed an Island).

Migrant s 50 dolary v kapse

V Kalifornii navštívil Andrés výše zmíněný stan v přístavu i improvizovanou kuchyň, kterou jeho neziskovka zřídila v budově tamní univerzity. Šéfkuchař dohlížel na to, aby v ní nepracovalo více lidí, než je nezbytně nutné, a zároveň jednal se společností dodávající obědy do školních jídelen. Radil jí, aby v době pandemie své kuchaře izolovala a ochránila je tak před nákazou. „Milí přátelé, možná právě kvůli tomuhle World Central Kitchen vznikla,“ prohlásil.

Do New Yorku dorazil tento self-made man na začátku tisíciletí s pouhými padesáti dolary v kapse, nyní vydělává jeho firma miliony. Absolutní oddanost práci ale má i své oběti - obě Andrésovy dcery si postěžovaly, že se o ně otec nikdy příliš nestaral. Absolvent kuchařské školy v Barceloně je také zvyklý vyhrávat, ať to stojí, co to stojí - reportér časopisu The Time vzpomínal na Andrésovy bezohledné fauly v tréninkovém basketbalovém zápase.

I sám šéfkuchař přiznává, že je toho na něj v poslední době příliš - přišel o oba rodiče, jeho blízký přítel a další kuchařská hvězda Anthony Bourdain spáchal sebevraždu.

Jak nasytit masy lidí a zaplnit vakuum vzniklé nečinností vládní byrokracie se naučil během hurikánu Maria. Tehdy se z malé neziskovky prosazující trvale udržitelnou stravu rychle stala důležitá organizace, která reaguje na humanitární katastrofy po celém světě.

Své lidi vyslal Andrés pomáhat při lesních požárech v Kalifornii i Austrálii, jídlo dodávali i lidem postiženým výbuchem sopky v Guatemale. Když loni v září způsobil hurikán Dorian rozsáhlé sesuvy půdy na Bahamách, World Central Kitchen dovážel na nejvíce postižený ostrov jídla pomocí vrtulníků a letadel. „Přinesli jsme naději, jak to nikdo jiný ještě neudělal,“ pochlubil se Andrés.

Kromě výše zmíněné lodi Grand Princess nakrmili dobrovolníci Andrésovy neziskovky i pasažéry další zámořské lodi postižené virem, Diamond Princess. Ta zakotvila v japonské Jokohamě. Andrés proto odvolal svého operačního šéfa Sama Blocha z požárů v Austrálii a poslal ho do Japonska.

Naší zbraní je empatie

Když pak 15. března uzavřely Spojené státy většinu veřejných prostor, oznámil Andrés, že pět svých restaurací ve Washingtonu a jednu v New Yorku přemění v komunitní kuchyně a World Central Kitchen spolu s partnery zajišťovala rozvoz 150 tisíc jídel rodinám ve velkých městech. Andrés rovněž organizoval dodávky ochranných masek pro záchranáře v prvních liniích boje s pandemií.

„Potřebujeme zajistit, abychom stavěli zdi, které jsou kratší, a stoly, které jsou delší,“ tvrdí Andrés s jasnou narážkou na politiku Donalda Trumpa. V jednom z jeho hotelů měl otevřít restauraci, po Trumpově výroku o Mexičanech jako o „znásilňovačích“ ale od dohody odstoupil.

V letadle do Las Vegas řekl Andrés autorovi textu v The Time o Trumpově příznivci, s nímž se předtím bavil. Ten mu sice přiznal, že ví, šéfkuchař nemá Trumpa rád, přesto ho ale považuje za správného chlapa.

„Dokázali jsme udělat z empatie zbraň. Bez empatie nefunguje nic,“ shrnul Andrés své životní krédo.

Reklama

Doporučované