Hlavní obsah

Selhání srdce, mrtvice a covid-19. Už je třetí nejčastější příčinnou úmrtí

Foto: Exposure Visuals, Shutterstock.com

Hromadné kremace v Indii, duben 2021. Celosvětově už počet zemřelých po nákaze koronavirem překonal pět milionů.

Reklama

Po necelých dvou letech pandemie zemřelo ve světě po nákaze koronavirem už více než pět milionů lidí. Ukazují to statistiky vedené americkou Univerzitou Johnse Hopkinse, která monitoruje vývoj šíření nákazy.

Článek

Více než polovina všech registrovaných úmrtí pochází z USA, EU, Británie a Brazílie, které dohromady představují jen osminu světové populace.

V absolutních číslech byly nemocí covid-19 nejvíce zasaženy Spojené státy, jež ohlásily úmrtí více než 740 tisíc lidí.

V České republice zemřelo po nákaze 30 755 osob, vzhledem k počtu obyvatel se Česko nadále řadí mezi nejhůře postižené země na světě.

„Tohle je rozhodující okamžik našich životů,“ řekl agentuře AP specialista na infekční choroby Albert Ko z Yaleské univerzity. „Co uděláme pro naši ochranu, abychom se nedostali k dalším pěti milionům?“ dodal.

Počet zemřelých na světě odpovídá zhruba polovině celé populace ČR a podle norského mírového institutu PRIO je podobný, jako bilance všech mezistátních ozbrojených konfliktů od roku 1950. Covid-19 je nyní celosvětově třetí nejčastější příčinnou úmrtí po selhání srdce a mrtvici.

Údaje sdělované jednotlivými státy přitom podle odborníků téměř určitě podhodnocují skutečný stav pandemie, protože na mnoha místech se dostatečně netestuje a řada lidí zemřela doma bez přítomnosti lékařů, zejména v chudších částech světa.

„Tato pandemie je výjimečná tím, že udeřila nejtvrději na bohaté země,“ řekl lékař Wafaa El-Sadr z Kolumbijské univerzity v New Yorku. „To je ironie covidu-19,“ dodal.

Ve vyspělých státech totiž lidé žijí déle a je v nich proto vice seniorů, lidí po rakovině, nebo obyvatel domovů s pečovatelskou službou, kterým hrozí zvlášť velké riziko komplikací nemoci, poznamenal lékař. V chudších zemích naopak tvoří větší část obyvatelstva děti, dospívající či mladí dospělí, kteří se s virem vypořádávají lépe.

První případy nákazy ohlásila na přelomu roku 2019 a 2020 Čína, která se stala prvním ohniskem nákazy. V Evropě pandemie poprvé silně propukla loni na jaře v severní Itálii, odkud se následně šířila do dalších zemí na kontinentu i do USA. Tam se s nákazou těžce potýkalo východní pobřeží USA, zejména New York. Koronavirus se však šířil dál, loni v létě se světovým epicentrem stala Brazílie, kde umíralo každodenně přes tisíc lidí. Na podzim minulého roku pak zažila silný rozmach Indie, který se zopakoval letos na jaře v souvislosti s šířením nakažlivější varianty koronaviru delta.

Nyní zaznamenává rekordní denní přírůstky Rusko a virus se rovněž rozmáhá na Ukrajině i v dalších částech východní a střední Evropy, včetně ČR, která zaznamenává strmý nárůst nových případů srovnatelný s nástupem předchozích vln nákazy.

Řada východoevropských zemí má však velmi málo proočkované obyvatelstvo, například na Ukrajině dostalo obě dávky vakcíny asi 17 procent dospělých, v Arménii pak sedm procent.

Reklama

Související témata:

Doporučované